Aliance Ludvíka XII. Francouzského a Ferdinanda II. Aragonského (Ferdinandova bratrance) pokračovala v uplatňování nároku Ludvíkova předchůdce, Karla VIII., na trůny Neapole a Sicílie. V roce 1501 tito spojenci Fridricha sesadili a Neapol připadla Ludvíkovi, avšak v roce 1504 nový konflikt vedl k tomu, že Neapol obsadil Ferdinand Aragonský.
Ferdinand byl následně zajat Gonzalem Fernándezem de Córdoba a převezen do Barcelony jako rukojmí. Přesto si získal přátelství aragonského krále a později i jeho vnuka a nástupce Karla. Karel dokonce v roce 1526 zařídil Ferdinandovi sňatek s jeho nevlastní babičkou, vdovou po Ferdinandovi Aragonském, Germainou z Foix. V roce 1537 je jmenoval společnými místokrályValencie.
Po smrti královny Germainy 15. října 1536 se Ferdinand v roce 1541 oženil s kulturně založenou vdovou Mencíou de Mendoza. Společně se proslavili svou podporou umění a literatury.
NELSON, Bernadette. The court of Don Fernando de Aragón, Duke of Calabria in Valencia, c.1526–c.1550: music, letters and the meeting of cultures. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. S. 194–224. (anglicky)
GÓMEZ, Maricarmen. San Miguel de los Reyes: De Biblioteca Real a Biblioteca Valenciana. Valencia: [s.n.], 2000. ISBN84-482-2410-8. S. 91–111. (španělsky)
