Ferdinand Stolička

Ferdinand Stolička
Ferdinand Stolička (autor: Josef Mukařovský)
Ferdinand Stolička (autor: Josef Mukařovský)
Narození7. července 1838
myslivna Zámeček, Bílany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. června 1874 (ve věku 35 let)
Murghí, Ladak, Indie
IndieIndie Indie
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníobjevitel, paleontolog, zoolog, ornitolog, botanik, lepidopterolog, geolog, světoběžník, přírodovědec, výzkumník a spisovatel literatury faktu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Stolička, psáno též Stoliczka (7. července 1838 v myslivně Zámeček na území nynějšího přírodního parku Záhlinické rybníky, Bílany u Kroměříže[1] – 19. června 1874 Murghí, Ladak, Indie[2]), byl český cestovatel, geolog, paleontolog a přírodovědec světového významu. Oficiální autorský podpis je „Stoliczka“.[3]

Život

Socha na budově Justiční akademie v Kroměříži
Myslivna Zámeček u Kroměříže, rodiště F. Stoličky s pamětní deskou
Pamětní deska v Léhu

Ferdinand Stolička se narodil 7. července 1838 v Zámečku u Kroměříže v rodině nadlesního na zdejším arcibiskupském panství. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Kroměříži (1850–57) vystudoval geologii ve Vídni. V roce 1861 získal doktorát na univerzitě v německém Tübingenu a poté byl zaměstnán v Říšském geologickém ústavu ve Vídni.[4] Prováděl mapování ve východních Alpách, v Uhrách a v Dalmácii.

V roce 1863 začal pracovat jako paleontolog na Indické geologické službě (anglicky Geological Survey of India) se sídlem v Kalkatě.[4] V této funkci se zúčastnil několika výzkumných expedicí zejména v oblasti pohoří Karákóram. Na první cestu do Karákoram se vypravil v roce 1864. Během čtyřměsíční výpravy geologicky zmapoval rozsáhlé části pohoří a upřesnil, že jádro pohoří tvoří ruly, na které navazují prvohorní a druhohorní sedimenty. Přinesl poznatky i z dalších oborů, zejména z ornitologie. Po prvních dvou himálajských expedicích se Ferdinand Stolička vydal sám na soukromou výpravu do Barmy, dále navštívil Malajský poloostrov, Malakku a Singapur a poté odplul na Andamany a Nikobary. Na toto souostroví se vrátil ještě v roce 1873. V témže roce podnikl jako účastník oficiální britské diplomaticko-vojenské mise, vyslané do Východního Turkestánu třetí himálajskou expedici, která se mu stala osudnou.[4]

Při návratu z této třetí himálajské expedice zemřel při cestě přes Karákóramský průsmyk, pravděpodobně v důsledku horské nemoci.[5] Na jeho činnost v Indii navázal o rok později český geolog a paleontolog Otakar Feistmantel.[6]

Dílo

Před poslední výpravou, během níž zemřel, stačil ještě Ferdinand Stolička zaznamenat výsledky svých výzkumů v díle "Memoirs of the Geological Survey of India. Paleologica Indica".[4]

Po Ferdinandu Stoličkovi pojmenováno několik živočišných druhů, např. motýli Parnassius stoliczkanus a Colias stoliczkana, skalní hraboš Alticola stoliczkanus nebo rod užovkovitých hadů Stoliczkaia (např. tzv. "bornejský červený had" Stoliczkaia borneensis). Stoličkovo jméno se objevuje také u řady rostlinných druhů: např. česnek Allium stoliczkae či chrpovník Saussurea stoliczkae. V České republice jsou po Ferdinandu Stoličkovi pojmenovány dvě ulice: jedna v Kroměříži a druhá v Praze-Stodůlkách.[7] Stoličkovo jméno nese také jeden menší arktický ostrov (rusky Остров Столичка) v souostroví Země Františka Josefa, které je administrativně součástí Archangelské oblasti Ruské federace.[8][9] Také můžeme najít křižovatku se Stoličkovým jménem (Stoliczka cross)[10]

Britská koloniální vláda v Indii nechala nad Stoličkovým hrobem v Léhu vztyčit obelisk. Anglický nápis na mramorové desce zmiňuje okolnosti Stoličkovy smrti a popisuje jeho badatelské zásluhy v oblasti přírodních věd.[4]

  • Po Ferdinandu Stoličkovi je pojmenováno několik živočišných druhů (výběr)
  • Stoliczkaia borneensis
    Stoliczkaia borneensis
  • Parnassius stoliczkanus
    Parnassius stoliczkanus
  • Triplophysa stoliczkai
    Triplophysa stoliczkai
  • Laudakia stoliczkana
    Laudakia stoliczkana
  • Alticola stoliczkanus
    Alticola stoliczkanus
  • Colias stoliczkana
    Colias stoliczkana

Odkazy

Reference

  1. ↑ MZA Brno – Matrika narození, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, sign. 9001, folium 65.
  2. ↑ HRUBÝ, Jiří. Jak zemřel Ferdinand Stolička aneb Proč nenosit po velehorách portské. Vesmír. 2004-07-15, čís. 2004/7. Původní zpráva publikována v časopise Vesmír 3, 252, 1874/21. Dostupné online. 
  3. ↑ Pro autorskou značku Stoliczka eviduje databáze IPNI tento seznam popsaných rostlin.
  4. ↑ a b c d e BOROVIČKA, Michael. Přírodovědec Ferdinand Stolička: Smrt českého vědce a cestovatele je dodnes obestřena záhadou. Reflex/Lidé a Země [online]. 2018-08-26 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Poštovní věstník, Český telekomunikační úřad, Praha, 5. června 2008, ročník 2008, částka 6. ISSN 1211-2704, strana 148. http://www.ctu.cz/cs/download/vestniky/rok_2008/pv_06_2008.pdf
  6. ↑ Dr. Otokar Feistmantl. Světozor. 3. 1875, roč. 9, čís. 12, s. 138. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.praha13.cz/Nove-pojmenovane-ulice.html Archivováno 11. 5. 2019 na Wayback Machine., navštíveno 12. května 2019.
  8. ↑ Seznam. Stolička [online]. mapy.cz [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Земля Франца-Иосифа [online]. Топографические карты. [cit. 2015-10-02]. Dostupné online. (rusky) 
  10. ↑ GEISTOVÁ, Zuzana. Po stopách českého přírodovědce Ferdinanda Stoličky. Živa. 2024-08-22, čís. 4, s. 210-212. 

Literatura

Externí odkazy