Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku). Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.
Rozšíření
Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je dánština.
Historie
Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku 1773. Spisovnou normu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku 1912, úředním jazykem se stala roku 1939, od roku 1948 je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk.
Abeceda a výslovnost
Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru.
velké: |
A |
Á |
B |
D |
Ð |
E |
F |
G |
H |
I |
Í |
J |
K |
L |
M |
N |
O |
Ó |
P |
R |
S |
T |
U |
Ú |
V |
Y |
Ý |
Æ |
Ø
|
malé: |
a |
á |
b |
d |
ð |
e |
f |
g |
h |
i |
í |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
ó |
p |
r |
s |
t |
u |
ú |
v |
y |
ý |
æ |
ø
|
výslovnost: |
ea, a |
oa, o |
b |
d |
-/j/v |
é, e |
f |
g, dž, -/j/v |
h |
í, i |
uj, uj |
j |
k, č |
l |
m |
n |
ó, o |
ou, ö |
p |
r |
s |
t |
ú, u |
üu, ü |
v |
í, i |
uj, uj |
ea, a |
ő, ö
|
- Hláskosloví stojí mezi islandštinou a západonorskými dialekty.
- Æ - pochází z norštiny, je-li krátké, čte se jako A, je-li dlouhé, čte se jako EA. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
- Ø - pochází z norštiny, čte se jako německé přehlasované Ö. Unicode U+00D8 velké, U+00F8 malé.
- Ð - pochází z islandštiny a běžně se nevyslovuje. Ovlivňuje ale předchozí a následné samohlásky a pak je slyšet buď J nebo V. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)
- Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučné pozici, když za nimi následuje max jedna souhláska, případně skupiny hlásek PL, KL, PR, TR, KR, TJ, KJ, SJ (ale na jihu Faerských ostrovů se před TJ a SJ vyslovují samohlásky krátce)
- G se čte jako dž před E, I, J, Y a EY (platí téměř výhradně na začátku slova, po samohlásce se semostatné G většinou nevyslovuje vůbec),
- K se čte jako č před 'E, I, J, Y a EY',
- SKJ a SK se čtou jako š před 'E, I, Y a EY',
- DJ se čte jako dž, na jihu Faerských ostrovů dj,
- STJ se většinou čte jako š, někdy (na jihu Faerských ostrovů vždy) jako stj,
- TJ a HJ se převážně čtou jako č, 'TJ' na jihu Faerských ostrovů vždy tj,
- EI se v jižní části Faerských ostrovů čte jako aj/aj, v severní části jako oj/oj (tj. stejně jako 'OY') - na rozdíl od samotného 'E' nebo digrafu 'EY' neměkčí předcházející 'K, G, SK',
- EY se v dlouhé výslovnosti čte ej, krátce jako e,
- Æ se v jižní části Faerských ostrovů čte shodně jako 'E',
- Ó se na jihu Faerských ostrovů čte jako ou/o, v okolí Tórshavnu jako ou/ö a na severu většinou jako öu (eu)/ö,
- Ð se nevyslovuje, stejně tak i G v pozici po samohlásce - místo nich se vkládá hiátové j nebo v (w), případně se tato písmena nevyslovují vůbec,
- LL se čte dl (výjimkou je několik málo zejména přejatých slov),
- RN se většinou čte jako dn, stejně tak i NN po EI a OY,
- RS se vyslovuje jako dlouhé cerebrální š,
- S se mezi Í, Ý, EI a OY a další souhláskou čte jako š, přičemž j ve výslovnosti zaniká,
- Í, Ý, EI, OY před měkkým NK(J), NG(J) a GG(J) ztrácejí druhý komponent dvojhlásky - u, u, a, o,
- Ó a Ú se před GV vyslovují jako e, i (v jižní části Faerských ostrovů ÓGV = ogv),
- A se před NK, NG čte e (na jihu Faerských ostrovů a), toto vyslovované e neměkčí předchozí 'K, G, SK'.
Gramatika
Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního Norska. Faerština je flexivní jazyk, který má 3 gramatické rody a 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv. Genitiv se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je islandština a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně analytických.
Slovní zásoba
Ve slovníku je mnoho dánských výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku.
Osobní zájmena
osobní zájmeno |
faersky
|
já |
eg [e:]
|
ty |
tú [tüu]
|
on |
hann [han:]
|
ona |
hon [ho:n]
|
ono |
tað [tea]
|
my |
vit [vi:t]
|
vy |
tit [ti:t]
|
oni |
teir [tair]
|
ony |
tær [tear]
|
ona |
tey [tei]
|
Faerské číslovky
číslovka |
faersky
|
0 |
null
|
1 |
eitt
|
2 |
tvey
|
3 |
trý
|
4 |
fýr
|
5 |
fimm
|
6 |
seks
|
7 |
sjey
|
8 |
átta
|
9 |
níggju
|
10 |
tíggju
|
11 |
ellivu
|
12 |
tólv
|
13 |
trettan
|
14 |
fjúrtan
|
15 |
fimtan
|
16 |
sekstan
|
17 |
seytjan
|
18 |
átjan
|
19 |
nítjan
|
20 |
tjúgu
|
21 |
einogtjúgu
|
22 |
tveyogtjúgu
|
30 |
tredivu, tríati
|
40 |
fjøruti, fýrati
|
50 |
hálvtrýss, fimmti
|
60 |
trýss, seksti
|
70 |
hálvfjers, sjeyti
|
80 |
fýrs, áttati
|
90 |
hálvfems, níti
|
100 |
hundrað
|
1000 |
(eitt) túsund
|
Sloveso VERA - být
český tvar |
faersky
|
já jsem |
eg eri
|
ty jsi |
tú ert
|
on / ona / ono je |
hann / hon / tað er
|
my jsme |
vit eru
|
vy jste |
tit eru
|
oni / ony / ona jsou |
teir / tær / tey eru
|
Sloveso HAVA - mít
český tvar |
faersky
|
já mám |
eg havi
|
ty máš |
tú hevur
|
on / ona / ono má |
hann / hon / tað hevur
|
my máme |
vit hava
|
vy máte |
tit hava
|
oni / ony / ona mají |
teir / tær / tey hava
|
Příbuznost s ostatními jazyky
Faerština je jako germánský jazyk součástí velké skupiny indoevropských jazyků. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku hjá, která se v islandštině vyslovuje přibližně jako [hjau], zatímco ve faerštině jako [čoa].
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání faerštiny s islandštinou je text uveden v obou jazycích.
faersky
|
Øll menniskju eru fødd fræls og jøvn til virðingar og mannarættindi. Tey hava skil og samvitsku og eiga at fara hvørt um annað í bróðuranda.
|
islandsky
|
Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan.
|
česky
|
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
|
Související články
Externí odkazy
|
|