Extracelulární matrix

Extracelulární matrix pod vrstvou epitelových buněk, schematicky

Extracelulární matrix (ECM, lat. mātrīx extracellulāris) či mezibuněčná hmota je materiál ukládající se v mezibuněčných prostorech. Skládá se z proteinů (zejména kolagen) a z glykosaminoglykanů (zejména proteoglykanů) a glykoproteinů (laminin, fibronektin). Velké množství extracelulární matrix produkují například fibroblasty, buňky vaziva.[1][2] Část extracelulární matrix se vyskytuje v podobě tzv. bazálních lamin na bázi epitelů. U rostlin poněkud podobnou funkci zastává celulóza.[3]

Extracelulární matrix je k buňkám přichycena pomocí integrinů.[2] Vznik ECM byl zcela zásadní pro evoluci živočichů. Umožňuje uchycení buněk, mezibuněčnou komunikaci, pružnost (zejména elastinová složka), má svou úlohu v buněčné diferenciaci a ve vývoji embrya (např. uhnízdění blastocysty, vývoj nervové soustavy), ve vývoji nádorů. Představuje většinu celkového objemu většiny tkání. Přímým důsledkem chyb v utváření ECM jsou nemoci jako Marfanův syndrom.[3]

Vznik extracelulární matrix byl zcela zásadní pro evoluci mnohobuněčnosti, bez této hmoty by totiž buňky jen stěží mohly držet pospolu.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. ↑ a b RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 
  3. ↑ a b ŠÍMA, Petr; TREBICHAVSKÝ, Ilja. Mezibuněčná hmota, O molekulách, které nejen spojují. Vesmír. 1996/8, roč. 75, čís. 429. 
  4. ↑ ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Praha: Scientia, 2006. 255 s. ISBN 80-86960-08-0. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.