Evropský systém ostrahy hranic

Evropský systém ostrahy hranic (zkratka Eurosur z anglického The European Border Surveillance System) je monitorovací systém Evropské unie, který využívá drony, průzkumná letadla, pobřežní čidla a dálkový průzkum pomocí satelitů ke sledování nelegální imigrace do členských států Evropské unie. Cílem Eurosur je získat informaci o současném pohybu migrantů a o činnostech organizací obchodujících s lidmi. Nařízení Eurosur zahrnuje též záchranu osob v nouzi. Samotné pátrání a záchrana na moři spadají do pravomoci vykonávané členskými státy v rámci mezinárodních úmluv.

Způsob provedení

Eurosur pomocí národních koordinačních center (NCC) informuje státy schengenské dohody a dále Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko o neřízené migraci a uprchlících. Evropská pohraniční služba Frontex pak dodává celkový obraz situace a společné předhraniční zpravodajství.

Frontex také zpřístupňuje společné služby (Eurosur Fusion Services), např. detekci a sledování plavidel, složité výpočty, předpovědi počasí. Služby jsou poskytovány v součinnosti s Evropskou námořní bezpečnostní agenturou (EMSA) a Satelitním centrem EU (SatCen).[1]

Identifikaci pro účely mezinárodní ochrany ilegálních přistěhovalců zajišťuje systém EURODAC.[2]

Historie

Tragická smrt více než tří set uprchlíků u italského ostrova Lampedusa v roce 2013 donutila Itálii ke spuštění humanitární akce pod názvem Mare Nostrum. Z pohledu uprchlíků došlo paradoxně ke zhoršení situace, neboť převaděči zneužívali zvýšené italské přítomnosti a již tak přeplněné lodě obsazovali větším počtem lidí. Spoléhali totiž na italské námořnictvo, které uprchlíky v případě ohrožení zachrání. Za rok trvání operace prošlo rukama italského námořnictva více než 150 000 uprchlíků. V roce 2014 proto byly upraveny pravomoci Frontexu a spuštěna společná operace Triton.[3]

V prosinci 2013 19 schengenských států spustilo Eurosur na jižní a východní hranici EU. Dodavatele systému vedla španělská GMV Aerospace and Defence. V roce 2014 už bylo členy Eurosur všech 30 schengenských států.

Kritika

V září 2014 Eurosur pomohl zachránit 38 lidí. Jinak ale panuje o jeho užitečnosti skepse, protože vyhodnocení satelitních snímků trvá i několik dnů.[3]

Samotné náklady na vybudování koordinačních center se uvádí ve výši 5,5 miliardy korun.[4] Na období od října 2013 do roku 2020 bylo na instalaci a údržbu systému EUROSUR vyhrazeno z rozpočtu EU 244 milionů EUR.[5]

Velké zbrojařské firmy a lobbistické organizace, zejména Evropská organizace pro bezpečnost (EOS), AeroSpace a Asociace obranného průmyslu údajně úspěšně prosazují přístup k migraci a uprchlíkům jako k bezpečnostní hrozbě. To znamená nejen dobré zisky pro zbrojní průmysl, ale také více násilí a represe na hranicích. Migranty tak nutí hledat jiné, často nebezpečnější cesty, což vede k většímu počtu úmrtí a rozkvětu pašeráckých sítí.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. frontex.europa.eu [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-05. 
  2. ↑ ÚOOÚ: EURODAC. www.uoou.cz [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21. 
  3. ↑ a b http://www.statewatch.org/news/2014/dec/eurosur-extends.htm
  4. ↑ Český rozhlas
  5. ↑ Parlament sagt ja zu Überwachungssystem EUROSUR [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Stop Wapenhandel: EU and military and security industry meet on future of EUROSUR

Externí odkazy