Evangelický kostel
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Louny
Obec	Žatec
Souřadnice	50°19′22,84″ s. š., 13°32′26,21″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Žatci
Architektonický popis
Výstavba	1897
Další informace
Adresa	Žatec, Česko Česko
Ulice	Husova a Boženy Vikové Kunětické
Kód památky	104351 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Žatci v Husově ulici č. 2574 je památkově chráněný od roku 2011. Areál kostela tvoří stavba a její oplocení.

Augsburský německý evangelický sbor se ustavil jako kazatelská stanice a jako filiálka německého augsburského sboru v Chomutově v roce 1889. Jako farní sbor byl ustaven v roce 1906, po vzniku Československé republiky vstoupil do německé evangelické církve, zrušen byl v roce 1945.

Dnes je kostel majetkem Českobratrské církve evangelické.^{[1][chybí lepší zdroj]}

Zpočátku se sbor scházel v pronajatých prostorách, stavba kostela byla zahájena v roce 1897. Kostel byl postaven podle plánů žateckého architekta Josefa Petrowského, dvorního architekta Moritze Lüdersdorfa, iniciátora a donátora stavby a majitele žatecké továrny na papírové krabice. V Žatci byl představitelem evangelické německé augsburské církve.

Evangelický pseudorenesanční kostel z roku 1897-1898 stojí ve vidlici ulic Komenského a Husovy na jihozápadním konci města v místě, kde se dříve vybíralo mýto na křižovatce starých cest vedoucích do Kadaně a Karlových Varů. Místo je vyznačena kamenným rozcestníkem u vchodové branky do kostela. ^[2]

V kostele se konají pravidelně v neděli bohoslužby, koncerty i pěvecká vystoupení.^[3]

Kostel v pseudorenesančním architektonickém stylu je jednolodní protáhlý obdélník orientovaný ve směru jihovýchod-severozápad s výrazně skosenými nárožími, s trojboce uzavřeným přesbytářem a přilehlou obdélnou sakristií. K sakristii na severovýchodě přiléhá obdélná předsíň. Do osy severozápadního průčelí je předsazena hranolová třípatrová věž a dvě válcové schodišťové věží v rozích. Severovýchodní schodišťová věž je vyšší a jí se vstupuje i do druhého patra věže.

Opravy kostela probíhají od roku 2017, dosud byla opravena střecha, báň věže a věžní hodiny.^{[4][5][chybí lepší zdroj]}

K objektu kostela patří fara v Husově ulici čp. 1200.^[4]

Veškeré vnitřní zařízení a okenní malby jsou původní, vše pochází z konce 19. století s výjimkou varhan. Původní varhany z roku 1897 od pražského německého varhanáře Heinricha Schiffnera se při převozu do opravy v roce 1938 do Německa ztratily. Současné varhany jsou od pražského varhanáře Josefa Urbana a do kostela byly získány z neznámé lokality po roce 1945.^[6]

Objekt kostela se dochoval ve zcela autentické podobě z doby vzniku. Konstrukce a další prvky mají vysokou vypovídací hodnotu: hmota stavby, výplňové prvky oken, dveří, podlahová krytina, konstrukce kruchty a stropů, konstrukce zvonové stolice a krovu s technicky zajímavým řešením a původním ztvárněním fasád.

Součástí je i původní oplocení kostela, které vymezuje pozemek.^[6]

• 
  Evangelický kostel
• 
  Boční pohled na evangelický kostel
• 
  Historická fotografie kostela od Josefa Wary
• 
  Pozvánka do evangelického kostela
• 
  Pamětní deska na evangelickém kostele

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický kostel na Wikimedia Commons