Eustathios z Antiochie, někdy zvaný Velký, byl křesťanský biskup a arcibiskup Antiochie ve 4. století. Jeho svátek v pravoslavné církvi je 21. února, v katolické církvi 16. července.
Život
Eustathios pocházel ze Side v Pamfýlii. Kolem roku 320 byl biskupem Beroje a krátce před nicejským koncilem v roce 325 se stal patriarchou Antiochie. Na kocilu horlivě polemizoval proti ariánům, ačkoli Allocutio ad Imperatorem, které mu bylo připisováno, pravděpodobně nepochází od něj.
Jeho protiariánská polemika proti Eusebiovi z Nikomédie ho učinila mezi jeho biskupy na Východě neoblíbeným a synoda svolaná do Antiochie roku 330 ho sesadila za údajné cizoložství,[1] což bylo stvrzeno císařem.
Eustathios, který se stavěl proti rostoucímu vlivu Órigena a jeho alegorické exegeze Písma, protože v jeho teologii viděl kořen arianismu, Eusebia, obdivovatele Órigena, kritizoval, že se odchyluje od nicejského vyznání víry, a Eusebios naopak Eustathia obviňoval ze sabellianismu. Když byl Eustathios na synodě v Antiochii obviněn, odsouzen a sesazen, obyvatelé Antiochie se proti tomu bouřili,[2] zatímco Eustathiovi odpůrci navrhli Eusebia za nového biskupa, ten však odmítl. Eustathios byl vyhoštěn do Trajanopole v Thrákii, kde zemřel, pravděpodobně kolem roku 337, i když možná až po roce 370.[3]
Antiochijský lid, který svého patriarchu miloval a ctil, byl pobouřený nespravedlností, která mu byla způsobena, a byl připraven chopit se zbraně na jeho obranu. Ale Eustathios je držel na uzdě, nabádal je, aby zůstali věrni pravé víře, a pokorně odešel do svého vyhnanství, doprovázen velkou skupinou svého duchovenstva. Jeho přívrženci v Antiochii vytvořili samostatnou komunitu „eustathiánů“ a odmítali uznat biskupy, které dosazovali ariáni. Když se po Eustathiově smrti stal společným hlasováním ariánů a pravověrných v roce 360 Melétios biskupem v Antiochii, eustathiáni ho neuznali ani poté, kdy jeho volbu schválil synod v Alexandrii v roce 362. Jejich neústupný postoj tak dal vzniknout dvěma ortodoxním frakcím, tzv. melétiovskému schizmatu, které přetrvalo až do druhé dekády pátého století.[4]
Dílo
Jediným úplným dochovaným Eustathiovým dílem je De Engastrimytho contra Origenem.[5]
Komentář k Hexameronu, který je mu připisován v rukopisech, je příliš pozdní na to, aby mohl být jeho dílem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eustathius of Antioch na anglické Wikipedii.
- ↑ Philostorgius, in Photius, Epitome of the Ecclesiastical History of Philostorgius, book 2, chapter 7.
- ↑ Eusebius 'Life of Constantine' III.49
- ↑ Philip Schaff: NPNF2-02. Socrates and Sozomenus Ecclesiastical Histories - Christian Classics Ethereal Library. www.ccel.org [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: St. Eustathius of Antioch. www.newadvent.org [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Eustathius Antiochenus, Opera omnia.
Externí odkazy
Autoritní data |
- NKC: uk2018978345
- BIBSYS: 95001670
- BNF: cb12542649m (data)
- CANTIC: 981058515738606706
- CiNii: DA15340024
- GND: 118682741
- ISNI: 0000 0001 1999 2095
- LCCN: no92025966
- NLA: 60683140
- NLG: 109169
- NLI: 987007260953605171
- NTA: 073952249
- PLWABN: 9810641870905606
- SELIBR: 258198
- SUDOC: 059912189
- VcBA: 495/26412
- VIAF: 71504671, 23151776721118010209, 24158790627938851699, 55148207845100341385, 341159474048027660400, 267747421, 1070154381065930292318, 1834159474212227661703, 419159474215327661970, 8196159248180104870004, 1225159474208827661680, 9180168049015238410002
- WorldCat Entities: E39PBJccdKKPktHYjCYPcPpByd
|
---|