Jako ernestinská (německyErnestinische Herzogtümer) nebo saská vévodství (Sächsische Herzogtümer) je označován proměnlivý počet malých vévodství na území současného Durynska a Horních Franků. Jedná se o pozůstalost po Arnoštu Saském (1441–1486, německyErnst von Sachsen, odtud název „ernestinská“).
Historie
Roku 1485 si bratři Arnošt (Ernst) a Albrecht rozdělili mezi sebe rodové území Wettinů, čímž se rod rozdělil do dvou větví – arnoštské (ernestinské), která se usídlila v Lutherstadt Wittenbergu a spravovala většinu území na západě držav Wettinů (Durynsko), a albrechtinské, která spravovala východní část a sídlila v Drážďanech (Míšeňsko).
Po skončení šmalkaldské války roku 1547 ztratila ernestinská větev Wettinů svoje pozice v Sasku-Wittenbersku a kurfiřtský hlas. V otázce dědictví Ernestinští neuznávali až do 18. století primogenituru, proto byla jejich území fragmentována a dělena mezi mužské potomky předchozího vládce. Takto v jednom čase existovalo až 10 oddělených vévodství, pro která se používá název „saská“ či „ernestinská vévodství“. Společně se čtyřmi durynskými hrabstvími rodů Reussů a Schwarzburgů představovaly nejmenší státy tvořící Severoněmecký spolek. Ten byl založen roku 1867, z ernestinských vévodství v té době existovaly Sasko-výmarsko-eisenašské (jako velkovévodství), Sasko-altenburské, Sasko-kobursko-gothajské a Sasko-meiningenské.