matriční zápis o narození a křtu Emila Hermanna (matrika N 1836-1847 Hradec Králové (SOA Zámrsk))
Emil Herrmann (6. června1841Hradec Králové – 3. listopadu1892Praha[1]) byl český právník, odborný spisovatel a překladatel. Jako student překládal z němčiny, polštiny a francouzštiny. Roku 1876 si otevřel vlastní advokátní kancelář. Zasedal ve správních radách a účastnil se činnosti vlasteneckých a dobročinných spolků. Uveřejňoval odborné stati (např. o směnečném právu). Byl všeobecně vážený pro pevný charakter a aktivní vlastenectví.
Život
Narodil se 6. června 1841 v Hradci Králové. Když mu bylo deset let, emigrovala rodina do USA, ale po několika měsících strastiplného pobytu v Texasu se vrátila zpět. Emil vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a Hradci Králové a roku 1860 se zapsal na právnickou fakultu v Praze. Odjel tam s deseti zlatými v kapse, víc peněz mu rodiče poskytnout nemohli. Během studií se mimo jiné zabýval literaturou — uveřejňoval překlady prací německých a francouzských autorů. Krátkodobě pracoval i jako korektor časopisu Národ.[2]
Roku 1869 se stal doktorem práv a v roce 1876 si otevřel vlastní advokátní kancelář. Účastnil se veřejného života: zasedal ve správních radách Živnostenské banky a První občanské záložny, byl členem výboru Ústřední matice školské, penzijního fondu Národního divadla a zkušební komise pro kandidáty advokacie.[2] Dlouhodobě se angažoval ve cvičitelském sboru Sokola.[3] V 70. letech byl jednatelem Národního klubu.[2]
Byl všeobecně uznávaný jako vynikající advokát a vlastenec.[4] Současníci oceňovali jeho pevný charakter, solidnost a ochotu pomáhat. Tvrdilo se o něm, že nemá žádné nepřátele.[2]
