Emil Ehrenberger

Ing. Emil Ehrenberger
Ministr spojů ČSFR
Ve funkci:
19. dubna 1991 – 2. července 1992
PředchůdceTheodor Petrík
NástupceAntonín Baudyš
Stranická příslušnost
Členstvíbezpart. za KDH
ODÚ
DS
Narození31. července 1946 (78 let)
Borský Svätý Jur
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materSVŠT Bratislava
Profeseinženýr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Ehrenberger (* 31. července 1946 Borský Svätý Jur[1]) je bývalý slovenský a československý politik, po sametové revoluci československý ministr spojů.

Biografie

V roce 1964 vystudoval SVŠT v Malackách a v roce 1970 absolvoval Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě (elektrotechnická fakulta). Od ledna 1971 byl zaměstnancem Správy radiokomunikací Bratislava-Televizní vysílací středisko Kamzík, kde působil jako technik údržby radioreléových tras. V letech 1973–1978 byl vedoucím údržby. Roku 1977 také absolvoval postgraduální studium televizních přenosových soustav. Od roku 1978 zastával post vedoucího radiokomunikačního střediska radioreléových sítí pro Slovensko. V roce 1991 se uvádí jako ženatý, měl čtyři děti.[1][2]

Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany.[1] Po sametové revoluci se zapojil do politiky.

19. dubna 1991 byl jmenován ministrem spojů ve druhé vládě Mariána Čalfy. Portfolio si udržel do konce existence vlády, tedy do 2. července 1992.[3] Na post ministra ho navrhlo KDH Jána Čarnogurského, kterému dle koaliční smlouvy příslušelo obsazování tohoto rezortu. Ehrenberger se při nástupu do funkce vyjádřil pro razantnější reformy sektoru telekomunikací.[2]

Později přešel do formace ODÚ-VPN.[4] V roce 1994 se podílel na vzniku Klubu Demokratické strany, který sdružoval významné osobnosti slovenského veřejného života a byl orientován opozičně proti tehdejší vládě Vladimíra Mečiara.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Zpráva ČTK: Theodor Petrík, Datum vydání: 27.6.1990, Čas vydání:, ID: C-014.
  2. ↑ a b 10. vláda ČSFR [online]. psp.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vláda Mariána Čalfy (27.6.1990–02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ História KDH – rok 1990 – ROK VZNIKU [online]. kdh.sk [cit. 2013-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-16. (slovensky) 
  5. ↑ dokument [online]. sme.sk [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. (slovensky) 
Druhá vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády

Marián Čalfa (jmenován 27. června 1990, VPN)

Členové v den jmenování vlády
27. června 1990

Ján Langoš (vnitro, VPN) • Slavomír Stračár† (zahraniční obchod, zemřel 21. 8. 1990, VPN) • Pavel Hoffmann (místopředseda vlády, pověřený ministr pro strategické plánování, VPN) • Jiří Dienstbier (místopředseda vlády a zahraniční věci, OF/OH) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, OF/OH) • Petr Miller (práce a sociálních věcí, OF/OH) • Květoslava Kořínková (pověřená kontrolou, OF/OH) • Jozef Mikloško (místopředseda vlády, KDH) • Václav Klaus (finance a od 3. 11. 1991 místopředseda vlády, OF/ODS) • Vladimír Dlouhý (pověřený hospodářství, OF/ODA) • Miroslav Vacek (obrana do 18. 10. 1990, KSČ) • Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Jiří Nezval (doprava, nestraník) • Theodor Petrík (spoje do 19. 4. 1991, nestraník)

Členové jmenovaní později
19. července 1990

Josef Vavroušek (Federální výbor pro životní prostředí, OF/OH)

18. října 1990

Luboš Dobrovský (obrana, OF/OH)

18. ledna 1991

Imrich Flassik (pověřený řízením Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž, KDH)

25. ledna 1991

Jozef Bakšay (zahraniční obchod, VPN)

12. května 1990
† Slavomír Stračár zemřel během služební cesty v Brazílii.
Ministři pošt Československa
Ministři pošt první československé republiky (1918–1938)
Ministři pošt druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři pošt poválečného Československa (1945–1960)
Federální ministři spojů Československa (1969–1992)