Narodila se v rodině MUDr. Emanuela Nohejla, starosty v Opatovicích, a jeho manželky Berty. Maturovala na dívčím reálném gymnáziu v Pardubicích, v roce 1923 úspěšně ukončila studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhajobou dizertační práce Dějiny kláštera Opatovického.[1]
V Národním muzeu začínala jako pomocná síla, když současně vyučovala dějepis. Od roku 1930 zde již pracovala na plný úvazek. Od roku 1949 přednášela na brněnské Masarykově univerzitě, později též na Karlově univerzitě. V roce 1958 získala titul doktor věd, v roce 1964 byla jmenována profesorkou.[2]
Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií.[3]
Bibliografie (výběr)
Příběhy kláštera Opatovického, 1925
Z příběhů pražské mincovny, 1929
Poznámky o ražbách pražské mincovny, 1930
Moravská mincovna markraběte Jošta, 1933
Košický poklad, 1948
Das Münzwesen Albrechts von Wallenstein, 1969
Základy numismatiky, 1975 (2. vyd. 1986)
Zajímavost
Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela po 2. světové válce na Novém Městě v Opatovické ulici,[4] kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.[zdroj?][pozn. 1]
Odkazy
Poznámky
↑Podle zdrojů nese ulice jméno zaniklé vsi Opatovice.
Reference
↑Matrika doktorů Univerzity Karlovy. Praha: UK Dostupné online. Kapitola Nohejlová Emanuela.