Elvira Sachipzadovna Nabiullinová (rusky Эльвира Сахипзадовна Набиуллина, tatarsky Эльвира Сәхипзадә кызы Нәбиуллина; * 29. října 1963 Ufa) je ruská ekonomka a politička, od června 2013 předsedkyně ruské centrální banky. Časopis Forbes ji v roce 2021 zařadil na 60. místo seznamu nejmocnějších žen světa.[1]
Osobní život
Narodila se roku 1963 v Ufě, tehdejší metropoli Baškirské autonomní sovětské socialistické republiky.[2] Otec Sachipzada Saitzadajevič pracoval jako řidič, matka Zulejcha Chamatnurovna byla operátorkou v přístrojařské provozovně.
Během vysokoškolských studií se vdala za vedoucího katedry historie národního hospodářství Jaroslava Ivanoviče Kuzminova, pozdějšího rektora Národní výzkumné univerzity (Vyšší ekonomické školy).[3][4] Do manželství se roku 1988 narodil syn Vasilij Kuzmin.[5]
Vzdělání a kariéra
V roce 1986 ukončila Fakultu ekonomie moskevské Lomonosovovy univerzity.[6][7] Roku 1990 pak završila vědeckou aspiranturu na katedře historie národního hospodářství a ekonomických studií téže univerzity. Kandidátskou disertační práci ovšem neobhájila.[8]
V letech 2007–2008 zastávala úřad ministryně hospodářského rozvoje a obchodu. Po restrukturalizaci rezortu pokračovala v nově jmenované Putinově vládě do roku 2012 ve funkci ministryně hospodářského rozvoje.[9][10] Následně se mezi květnem 2012 až červnem 2013 stala poradkyní staronového prezidenta Vladimira Putina.[11][9][10]
Po vtržení ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 poslala Vladimiru Putinovi rezignační dopis. Prezident ovšem její demisi nepřijal a v únoru 2022 zahájila další pětileté funkční období v úřadu guvernérky centrální banky.[12] Její razantní kroky po vypuknutí války a uvalení sankcí na Rusko byly vesměs hodnoceny[kým?] jako pozitivně ovlivňující ruskou ekonomiku.[13]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elvira Nabiullina na anglické Wikipedii a Набиуллина, Эльвира Сахипзадовна na ruské Wikipedii.
- ↑ The World's 100 Most Powerful Women 2021. Forbes [online]. 2021-12-07 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Elvira Nabiullina [online]. [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Набиуллина, Эльвира Помощник президента Российской Федерации. lenta.ru [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-25. (rusky)
- ↑ Президентская «дамка». flb.ru [online]. 2007-10-02 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31. (rusky)
- ↑ Министра навестили воры. MK.ru [online]. 2008-01-18 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. (rusky)
- ↑ Elvira Nabiullina. Biography. RIA Novosti. Dostupné online. (Russian) Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ BackGround People: Nabiullina, Elvira Sakhipzadovna, Russia Profile 28-07-2008 Archivováno 27. 6. 2012 na Wayback Machine., cit. [27-06-2012].
- ↑ Телепрограмма «Познер», выпуск от 27-01-2014 (rusky)
- ↑ a b Levitov, Maria. Putin Replaces Russian Economy Minister Gref With Nabiullina. Bloomberg. Září 2007. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b Andrei Belousov appointed Economic Development Minister. Interfax. Moscow: 21-05-2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ New Kremlin Aides Allotted Responsibilities. RIA Novosti [online]. 2012-05-23 [cit. 2022-04-05]. Roč. 2022-04-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-26. (anglicky)
- ↑ HOUSKA, Ondřej. Žena, bez níž Putin nemůže být. Nabiullinová zachraňuje ruskou ekonomiku, i když pracuje pro monstrum. Hospodářské noviny. 2022-04-05, s. 12.
- ↑
NOVÁK, František. Proč se Rusko vyhnulo bankrotu? Má suroviny, zbrojí a masivně dotuje. Hrot24 [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
Externí odkazy