Eleonora Navarrská (španělsky Leonor I de Trastámara y de Evreux; 2. února 1426, Olite – 12. února 1479, Tudela) byla hraběnka z Foix a také velmi krátce navarrská královna.

Narodila se jako mladší dcera budoucího aragonského krále Jana II. a Blanky, dcery navarrského krále Karla III. Roku 1427 byla společně s bratrem a sestrou kortesy v Pamploně uznána za následníky navarrského trůnu. 30. června 1436 se v provdala za Gastona z Foix, svého vrstevníka. Roku 1441 zemřela její matka a otec odmítl postoupit Navarru synovi Karlovi. V následných sporech, jež vyústily v občanskou válku stála Eleonora s manželem na straně krále Jana. Dokonce věznila svou starší sestru Blanku, aby se nemohla ujmout po bratrově smrti vlády nad Navarrou a je současníky obviňována z jejího skonu. Jan Aragonský si udržel vládu nad Navarrou i v následujících letech, Eleonora byla jmenována regentkou a koruny se dočkala až v lednu 1479, kdy její otec v kmetském věku zemřel. Královského titulu si příliš neužila, zemřela pár týdnů po něm, v únoru téhož roku.