Byla jediné dítě z východoslovenské romské osady poblíž Velkého Šariše, které absolvovalo obecnou i měšťanskou školu. Za druhé světové války nemohla dál studovat kvůli protiromským opatřením. Téma romského holokaustu později zpracovala do několika svých literárních děl. Během války se vdala a měla děti. O jednu osmiměsíční dceru přišla, protože neměla přístup k lékařské péči.
Snažila se o zlepšení života a společenského postavení romské komunity. V letech 1949–1951 působila jako kulturní referentka Krajského národního výboru v Prešově. Tehdejší režim ji považoval za vzor pro ostatní Romy. Jako členka Československého Červeného kříže na mezinárodním sjezdu mluvila o špatné situaci slovenských Romů.
Roku 1961 se s rodinou přestěhovala na čas do severních v Čech, kde přijala práci v kulturním středisku v Ústí nad Labem. Roku 1963 začala dálkově studovat na Karlově univerzitě obor vzdělání a výchova dospělých. Stala se první romskou ženou ze Slovenska, která absolvovala vysokoškolské studium, i když studovat začala prakticky až jako babička ve věku 42 let.
Byla aktivní ve Svazu Cikánů-Romů v Praze, který mezi lety 1969–1973 (než ho úřady zakázaly) usiloval o zlepšení postavení Romů a dělal osvětu o romské historii a kultuře.
V letech 1976–1980 pracovala v kulturním středisku v Lemešanech. Od roku 1980 žila v důchodu v Prešově a věnovala se literární tvorbě. Byla předsedkyní Kulturního sdružení Romů na Slovensku.
Byla matkou šesti dětí, z nichž dvě se nedožily dospělosti. V romské komunitě ji oslovovali také jménem Ilona.[1][2][3][4][5]
Horiaci cigánsky tábor (1946, divadelní hra, později pod názvem Cigánsky tábor) – Drama se zabývá tématem romského holokaustu. Napsala ho ve slovenštině po konci druhé světové války a secvičila ho s obyvateli osady. Mělo velký úspěch a hrálo se více než sto repríz po celém Československu.[2]
Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou (1997, vzpomínková próza) – Příběhy přibližují dějiny téměř celého 20. století z pohledu Romky, romskou kulturu i předsudky většinové společnosti. Na vydání knihy se významně podílela zakladatelka československé romistiky Milena Hübschmannová, která vyprávění zaznamenala, zpracovala a přeložila.[3] Kniha vyšla též anglicky (A false dawn, 2000), francouzsky (Je suis née sous une bonne étoile, 2000), maďarsky (Szerencsés csillagzat alatt születtem, 2001) a v dalších jazycích.
Život vo vetre
Mŕtvi sa nevracajú
Primáš Bari
Holocaust Romů v povídkách Eleny Lackové (2001, výběr povídek sestavil a přeložil Jaroslav Balvín)
Ocenění
V roce 2001 jí udělil slovenský prezident Rudolf SchusterŘád Ľudovíta Štúra III. třídy. Byla historicky první romskou osobností, která slovenské státní vyznamenání získala.[7]
Roku 2000 získala od Židovského muzea v Praze medaili Chatana Sofera za umělecké zpracování romského holokaustu.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Lacková na slovenské Wikipedii.
↑ Elena Lacková - Slovenskí spisovatelia - Literárne informačné centrum. www.litcentrum.sk [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abcŽÁKOVÁ, Jana. Ženy tří republik: Elena Lacková, první romská intelektuálka a spisovatelka. Český rozhlas Plus [online]. 2018-08-30 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
↑ abMOHELNÍKOVÁ, Táňa. Lacková, Elena: Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. iLiteratura.cz. 2016-02-12. Dostupné online [cit. 2017-08-10].
↑HOUDEK, Lukáš. Svěřit slova papíru - počátky romské literatury v Československu - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2012-06-12 [cit. 2017-08-10]. Dostupné online.
↑HÜBSCHMANNOVÁ, Milena. Elena Lacková. S. 69–72. Romano Džaniben 4 [online]. 1997 [cit. 2022-01-08]. Roč. 1997, čís. 1, s. 69–72. Dostupné online.
↑Literatura Romů [online]. Romano džaniben [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
Hübschmannová, Milena. 2001. Osmdesáté narozeniny Ilony Lackové: Uľiľom tel bachtaľi čercheň. Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou.. Romano džaniben 8 (1): 12–15. Dostupné online.
Hübschmannová, Milena. 2000. Rozhovor s Ilonou Lackovou. Romano džaniben 7 (1): 39–47. Dostupný online.
Krumphanzl, Robert. 1997. Nad memoáry Eleny Lackové. Romano džaniben 4 (1): 73–76. Dostupné online.
Lacková, Elena. 2001. Ago, Ago, tre kale jakha... / Ago, Ago, tvé černé oči.... Romano džaniben 8 (1): 17–25. Dostupné online. (balada v romštině a v českém překladu)