Název je podle zámku Duino u Terstu, kde byl na návštěvě u hraběnky Thurn-Taxisové a kde první dvě elegie vznikly. „Elegie z Duina“ patří k vrcholům Rilkovy tvorby jak myšlenkovou hloubkou, tak také básnickým jazykem, i když Rilke ne vždy dodržel povinný elegický distich a některé elegie jsou psány blankversem.
