El'ad (hebrejsky אלעד, jde o mužské hebrejské jméno, doslova „věčný Bůh“, v oficiálním přepisu do angličtiny El'ad[3]) je město v Izraeli, v Centrálním distriktu.
Geografie
Nachází se přibližně 17 kilometrů východně od Tel Avivu na silnici číslo 444, mezi obcemi Roš ha-Ajin a Šoham, cca 4 kilometry západně od Zelené linie, v nadmořské výšce 100-150 metrů za východním okrajem úrodné Šaronské planiny, na pahorcích v předpolí hornatiny Samařska.
Západně od města probíhá severojížním směrem Transizraelská dálnice (Dálnice 6).
Dějiny
El'ad patří mezi nejmladší izraelská města. Vznikl v roce 1998[3][4] na zelené louce jako plánovité sídlo budované na základě rozhodnutí izraelské vlády z roku 1990[5] podle urbanistického vzorového plánu. Šlo o součást programu Jišuvej ha-Kochavim, v jehož rámci vzniklo několik podobných měst na pomezí vlastního Izraele a Zelené linie.
Na rozdíl od podobně založených sídel jako Modi'in nebo nedaleký Šoham, která byla navržena tak, aby vyhovovala smíšené religiózní i sekulární nereligiózní populaci, byl El'ad byl od počátku budován jako město výlučně pro věřící Židy. El'ad byl navržen pro smíšenou populaci moderně ortodoxních/religiózních sionistických Židů a ultraortodoxních Židů; počet ultraortodoxních (tzv. charedim) však převažuje. Jedná se o jediné město v Izraeli, které je oficiálně označené jako náboženské sídlo.
Výstavba El'adu začala jako součást řešení akutního nedostatku alternativního a cenově dostupného bydlení pro ultraortodoxní rodiny, které byly tradičně soustředěny především v Jeruzalémě a Bnej Braku. Proto byl El'ad vyprojektován takovým způsobem, aby vyhovoval náboženskému života s větším výběrem možností bydlení s některými částmi města navrženými tak, aby byty pojaly i vícečetné náboženské rodiny, které mívají mnohem více dětí než běžná izraelská populace. Další jedinečnou vlastností města je snadný přístup a krátké pěší vzdálenosti do místních vzdělávacích institucí, které tak redukují potřebu poplatků za školní dopravu. Rychlý růst obce vedl již roku 1998 k udělení statutu místní rady (malého města) a 5. února 2008 získal El'ad oficiálně status města.[6]
Vrchním aškenázským rabínem ve městě je rabi Šlomo Zalman Grossman a sefardským pak rabi Mordechaj Malka. Ve městě se nachází nejméně osmnáct synagog různých židovských denominací. Místní charitativní organizace se jmenuje Kupat ha-Cedoko Matan Beseter.[7] Nedaleko města se nachází římské mauzoleum Mazor.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 36 300 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 36 300 osob).[3]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rychle rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 46 900 lidí.[2] Jde o jednu z nejrychleji rostoucích obcí v Izraeli. Jen v letech 2002–2007 se populace zdvojnásobila. Původní územní plán města počítá s výhledovou kapacitou 50 000 obyvatel.[5] V roce 2007 se ale El'ad zmiňoval jako negativní příklad ultraortodoxního města, s vysokou kriminalitou a nízkou podporou ze strany státu. To vedlo některé bohatší rodiny k odchodu.[8]
Vývoj počtu obyvatel od r. 1999[9][3][2]
Rok
|
1999
|
2000
|
2001
|
2002
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
2015
|
2016
|
2017
|
Počet obyvatel |
3100 |
5800 |
8900 |
15 100 |
19 000 |
22 600 |
25 500 |
28 600 |
31 300 |
33 783 |
36 313 |
38 400 |
39 800 |
41 400 |
42 600 |
43 600 |
44 900 |
45 900 |
46 900
|
Odkazy
Reference
Externí odkazy