Ekonomické rajony Ruské federace jsou územní celky, které se na rozdíl od politických subjektů Ruské federace neohraničují na základě kulturních či etnických předpokladů.

Regionalizace ekonomických rajonů se provádí podle velikosti a ekonomické síly. Dnes v Rusku existují tři druhy rajonů, a sice:

• makroregiony - sdružují větší územní celky (republiky, kraje) a výrazně ovlivňují chod státu, v současnosti (2008) jich je 11.
• mezoregiony - obsahují menší celky, které mají omezené hospodářské vlivy, ale přesto mají svůj federální význam, je jich 79.
• mikroregiony - se vztahují na území okresů, obvodů, popř. obcí, jsou primární ekonomická jednotka, je jich kolem 27 tisíc.

V minulosti se ekonomické rajony na území Ruska dělily pouze do devíti oblastí. Dnešní počet je způsoben rozdělením bývalého Centrálního regionu na Střed a Černozemní střed a vyčleněním regionu Volžsko-vjateckého. Tyto změny probíhaly v první polovině 90. let v důsledku rozpadu Sovětského svazu.
Budoucnost ekonomických rajonů se odvíjí od provedení výnosu prezidenta z 13. května 2000 "O zplnomocněném představiteli prezidenta Ruské federace ve federálním okruhu". Tyto nové federální okruhy by měly kombinovat ekonomickou a sociokulturní stránku regionalizace území Ruské federace.

• Ekonomika Ruska
• Federální okruhy Ruské federace

• Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
• SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ekonomické rajóny Ruska na Wikimedia Commons