Egon hrabě Chorinský z Ledské
Nejvyšší hofmistr arcivévody Karla Štěpána
Ve funkci: 1893 – 1907
Předchůdce	nově zřízená funkce
Nástupce	Anton hrabě Ceschi e Santa Croce
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál (1906), kontradmirál (1898), fregatní kapitán (1886)
Narození	17. prosince 1842 Vídeň
Úmrtí	3. května 1907 (ve věku 64 let) Vídeň
Titul	hrabě
Profese	námořní důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Egon hrabě Chorinský z Ledské (německy Egon Graf Chorinsky, Freiherr von Ledske; 17. prosince 1842 Veselí nad Moravou – 3. května 1907 Vídeň) byl moravský šlechtic a rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1859 a byl účastníkem několika válek. Svou kariéru završil jako nejvyšší hofmistr arcivévody Karla Štěpána.^[1] V roce 1906 byl u námořnictva povýšen do hodnosti viceadmirála.

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Chorinských z Ledské, patřil k početné rodině hraběte Bedřicha Karla Chorinského (1802–1861) a jeho manželky Marie Terezie, rozené princezny Esterházyové (1813–1894),^[2][3] po matce byl vnukem rakouského diplomata knížete Pavla Antonína Esterházyho.^[4] Egon se narodil na zámku Veselí nad Moravou jako osmý z deseti dětí.^[5] Rozhodl se pro kariéru u námořnictva, studoval na námořní akademii v Terstu a k marině vstoupil jako kadet v roce 1859.^[6] Zúčastnil se dánsko-německé války v roce 1864 a o rok později byl již nadporučíkem.^[7] V roce 1870 byl povýšen na korvetního kapitána^[8] a v roce 1874 byl jmenován c. k. komořím.^[9] Jako vyšší důstojník sloužil na válečných lodích různých velikostí, působil v Terstu a Pule.^[10][11]

V roce 1886 dosáhl hodnosti fregatního kapitána^[12] a jako první komorník (Kammer Vorsteher) byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Štěpána.^[13] Od roku 1893 byl u Karla Štěpána nejvyšším hofmistrem^[14][15] a v roce 1893 zároveň obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[16] V té době již u námořnictva nesloužil, ale nadále postupoval v hodnostech, v roce 1898 byl povýšen na kontradmirála^[17] a nakonec v roce 1906 obdržel titulární hodnost viceadmirála.^[18] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, Válečné medaile a Vojenské záslužné medaile. V zahraničí byl držitelem velkokříže španělského Námořního záslužného kříže. Byl také rytířem Maltézského řádu.^[19]

Zemřel svobodný a bezdětný 3. května 1907 ve věku 64 let ve vídeňském paláci arcivévody Karla Štěpána.