Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Prohlídková trasa v dole Kovárna
Základní údaje
Typ díla	historické hornické dílo, prohlídková štola
Těžba	měděné, arzénové a železné rudy
Poloha
Stát	Česko Česko
kraj	Královéhradecký
okres	Trutnov
Obec	Pec pod Sněžkou
Souřadnice	50°43′40″ s. š., 15°43′52,36″ v. d.
Důl Kovárna
Provozní údaje
Provozovatel	Česká speleologická společnost - Z0 5-02 Albeřice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Kovárna je historické hornické dílo na katastrálním území města Pece pod Sněžkou v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Historické štoly se nacházejí v Obřím dole na jižním svahu Sněžky v nadmořské výšce 955–1034 metrů.^[1]

První zmínky o dolování v masívu Sněžky jsou z roku 1456,^[2] další zprávy jsou z roku 1511.^[3] Těžil se zde chalkopyrit, arzenopyrit a pyrhotin. Největší rozmach těžby nastal v 19. století, kdy se měděné a arzénové rudy z Obřího dolu vyvážely do různých míst Evropy, arzenik vozili formani v padesátikilových soudcích až do Vídně a Terstu.^[3] Uvádí se, že mezi roky 1828 a 1868 ze suroviny, vytěžené v Obřím dole, bylo v hutích v Peci pod Sněžkou získáno 39 tun surové mědi a 1 250 tun arzeniku, ^[2] který neodebírali jen zahraniční zákazníci, ale také místní skláři.

Součástí dolu byla skutečná kovárna (později známá jako horská bouda Kovárna), v níž se vyráběly a upravovaly důlní nástroje a zařízení. Tato budova byla zakreslena již v mapě z roku 1568. Těžba měděných a arzénových rud v dole Kovárna skončila v roce 1876.^[2] Horská bouda Kovárna poté sloužila jako hostinec. Od padesátých let 20. století bouda chátrala. V roce 1966 ji převzala správa Krkonošského národní parku, kvůli nedostatečné údržbě však objekt dále chátral a v roce 1979 byl zbourán.

Na počátku padesátých let 20. století byl na základě rozhodnutí tehdejších státních představitelů v mnoha uzavřených a nevyužívaných důlních dílech na území Československa zahájen geologický průzkum za účelem zjištění možného využití jednotlivých ložisek. Během průzkumu v nejnížeji položené části dolu Kovárna, v oblasti štoly Prokop, bylo v letech 1952–1959 vyraženo sedm kilometrů nových chodeb. Když průzkum nepřinesl žádoucí výsledky, geologové štolu opustili. Veškerá technika však byla ponechána na místě, pouze vstupní chodba byla odstřelena a zavalena.^[2]

Od roku 2004 byla část dolu z iniciativy členů albeřické základní organizace České speleologické společnosti zpřístupněna veřejnosti, ovšem vždy jen po tři dny v týdnu během hlavní letní sezóny, tj. v měsících červenci a srpnu. V roce 2011 byla nabídka prohlídek rozšířena o další, náročnější trasu B, jejíž součástí je výprava do padesátimetrové hloubky po nerezových žebřících. Každou sezónu důl navštívilo na 1500 turistů.^[2] Ke vstupu do dolu pro návštěvníky je využita dědičná odvodňovací štola Barbora v nadmořské výšce 1010 metrů. Pokud jde o další podzemní prostory, v nadmořské výšce 955–960 metrů prochází masívem Sněžky dědičná štola Prokop, nad níž se o 23 metrů výše nachází tzv. Mezipatro, kam lze sestoupit trasou B. Méně náročná trasa A zavede návštěvníky do štol Gustav a Heinrich, jejichž horní ústí je ve výšce 1034 metrů.^[1]

Od roku 2018 je plánováno dlouhodobé uzavření dolu. Cílem je připravit zpřístupnění dosud zavalené štoly Prokop a zároveň provést vyčištění a zabezpečení spodního patra, které je neustále zaplavováno bahnem a dolu by tak mohl hrozit zánik.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Kovárna na Wikimedia Commons