Obec Dřínov se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, asi patnáct kilometrů severně od Kladna a pět kilometrů severozápadně od města Slaný, rozložena na mírném severním svahu pod návršími Za hájem (314 m) a Hradiště (297 m); severně od obce protéká Dřínovský potok. Žije zde 350[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Drchkov.
Název
Název vesnice Dřínov vznikl ze jména Dřín ve významu Dřínův dvůr nebo z neurčitého přídavného jména jako dřínový les. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Drzienowa (1316), Drzenow (1358), „in villa Drzienowie“ (1382), Drzienow (1352–1399), Drzinow (1405) a „w drzinowie“ (1547).
.[4]
Historie
Je možné doložit již pravěké osídlení Dřínova. Pozůstatky pohanského pohřebiště byly nalezeny při výstavbě nové školy v roce 1844. Později, v roce 1895, byla vyorána při zemědělských pracích na přilehlém poli lidská kostra a započalo tak archeologické zkoumání (zejm. parcela č. 840 tehdejšího stabilního císařského katastru). Odkryto bylo celé pohřebiště únětického typu o rozměrech 32 × 26 metrů.[zdroj?!]
První písemná zmínka o obci (Paulik, orphanus de Drzienowa) pochází z roku 1316.[4] Dřínov velice často měnil majitele, zejména kvůli dluhům, ale i kvůli politickým souvislostem (např. v roce 1547 propadl majetek městu Slaný za účast na povstání proti Ferdinandovi I.).
V roce 1813 se v tomto prostoru mezi Dřínovem, Vraným a Jarpicemi shromáždilo koaliční vojsko tří císařů, které po přehlídce u Vraného mělo zaútočit na pozice francouzského vojska u Drážďan. V prostoru mezi Dřínovem a Lisovicemi se tehdy utábořilo osmdesát tisíc vojáků. Dobové zprávy mluví o veliké škodě, kterou vojska napáchala na polích i na dobytku. Po bojích u Drážďan vracející se vojsko rozšířilo krajem řadu chorob, a to tak, že v místní farnosti zemřelo přes 100 lidí.
Po vyhlášení mobilizace odjelo 27. července 1914 ze Dřínova patnáct mužů – vojáků v záloze. Celkem v první světové válce zahynulo ze Dřínova devět mužů, z čehož osm mužů padlo v boji a jeden byl zasypán lavinou v Tyrolsku. Jejich památku připomíná pomník na návsi. Z kostela byly sňaty i zvony a cínové píšťaly z varhan.
Rok 1932
V obci Dřínov (560 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] družstvo pro rozvod elektrické energie v Dřínově, holič, 3 hostince, kolář, konsum Včela, kovář, obuvník, provazník, 14 rolníků, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkoobchod se zeleninou.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
468
540
556
630
656
693
683
425
385
389
296
259
253
325
334
Počet domů
67
84
90
97
109
112
133
135
124
121
98
111
118
125
129
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[8]
1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[8]
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[9]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km lze ve Zlonicích najet na silnici II/118 Slaný – Zlonice – Mšené-Lázně.
Železniční doprava – Železniční stanice na území obce není. Územím obce vede trať 110 Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny. Nejblíže obci je železniční staniceZlonice ve vzdálenosti 1,5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun, odbočuje tam železniční trať Vraňany–Libochovice.
Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky Slaný – Klobuky – Panenský Týnec (1 spoj tam i zpět mezi Slaným a Zlonicemi) a Slaný – Klobuky – Vraný (5 spojů tam, 4 spoje zpět)(dopravce ČSAD Slaný.[15]
↑ abPROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Dřínov, Bartelsdorf, s. 471.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 251. (česky a německy)