Děpolt Martin Protiva hrabě Černín z Chudenic (německyTheobald Martin Graf Czernin von und zu Chudenitz; 1680 – 3. června1755Prešpurk) byl generálcísařské armády ze staré české šlechty. Byl účastníkem dynastických válek první poloviny 18. století a postupoval v hodnostech. V letech 1741–1747 zastával funkci zemského velitele v Sedmihradsku a po odchodu do výslužby získal hodnost generála jezdectva (1748).
Životopis
Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic, patřil k chudenické linii.[1] Narodil se jako nejmladší syn Františka Maxmiliána Černína (1642–1699) a jeho druhé manželky Evy Františky, rozené Příchovské z Příchovic.[2] Po otcově smrti byl spolu se staršími bratry povýšen do hraběcího stavu (1699)[3] a sdílel také společnou držbu panství a hradu Švihov, které však muselo být pro dluhy prodáno již v roce 1700. Švihovské panství převzal vzdálený strýc Heřman Jakub Černín z významnější nedrahovické linie.[4][5] Děpolt Martin od mládí sloužil v císařské armádě a uplatnil se jako důstojník jezdectva, bojoval ve válce o španělské dědictví, dosáhl hodnosti plukovníka a mezitím získal titul císařského komorníka. Po válce o španělské dědictví byl posádkovým velitelem v Miláně. Během své vojenské kariéry využíval konexí na významnější nedrahovickou linii Černínů a archivně je doložena jeho bohatá korespondence se vzdáleným bratrancem Františkem Josefem Černínem.[6][7] V roce 1723 se v Praze zúčastnil korunovace Karla VI. českým králem a zmíněného Františka Josefa během korunovačních slavností zastupoval ve funkci nejvyššího číšníka.[8]
V roce 1734 byl povýšen do hodnosti generálního polního strážmistra (Generalfeldwachtmeister, respektive generálmajor). Téhož roku byl zraněn a zajat v bitvě u Bitonta ve válce o polské dědictví. V roce 1737 dosáhl hodnosti polního podmaršála a zúčastnil se války s Osmanskou říší. V letech 1741–1747 zastával funkci velitele v Sedmihradsku.[9] Zde jako první organizoval stálé a pravidelné jednotky císařské armády. Po odvolání ze Sedmihradska a propuštění do penze získal hodnost generála jezdectva (1748).[10]
V roce 1737 se oženil s baronkou Marií Antonií von Stomm (1715–1763), dcerou plukovníka Jana Františka Stomma.[11] Z manželství se narodila jediná dcera Marie Ludmila (1744–1802), dáma Řádu hvězdového kříže, provdaná v roce 1769 za hraběte Michala Václava Chorinského z Ledské (1736–1806), c. k. komořího a majitele statků na Moravě.[12][13]
↑VÁVRA, Filip: Mezi Vídní a Prahou. Komunikace Františka Josefa Černína se správcem jeho vídeňských paláců ve 20. a první polovině 30. let 18. století (diplomová práce); Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, 2018; s. 64 dostupné online