Tento článek je o obci na Bruntálsku. Další významy jsou uvedeny na stránce
Dívčí hrad.
Dívčí Hrad (německy Maidelberg[4], polsky Dziewczęcy Gród) je obec ležící v okrese Bruntál. Území obce bylo součástí tzv. moravských enkláv ve Slezsku. Žije zde 307[1] obyvatel.
Poloha
Obec Dívčí Hrad sousedí na severozápadě s Polskem (gmina Lubrza), na severovýchodě s Hlinkou a Osoblahou, na jihovýchodě s Bohušovem, na jihu s Liptaní a na západě s Vysokou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 31 km a od krajského města Ostrava 65,5 km.
Geomorfologicky leží Dívčí Hrad v Jesenické oblasti (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššího bodu dosahuje území obce na severní hranici (Hraniční kopec 352 m n. m.), výraznějším útvarem je též kopec Peklo (320 m n. m.) nad rybníkem.
Území Dívčího Hradu patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na jihovýchod. Na jejím bezejmenném přítoku se nachází nádrž Pitárno, níže po toku Osoblahy pak rybník Dívčí Hrad. Jižní hranici území obce vymezuje Liptaňský potok, severovýchod katastru odvodňují Sádecký potok a Karlovský potok.
Území obce pokrývá z 70 % zemědělská půda (60,5 % orná půda, 9 % louky a pastviny), z 19,5 % les a z 7,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Členění obce
Obec se nečlení na části, ale má tři katastrální území:
- Dívčí Hrad
- Sádek u Dívčího Hradu (německy Zottig)
- Životice u Dívčího Hradu (německy Seitendorf, polsky Żywocice)
Historie
První zmínka o hradu, pod kterým ves později vznikla, pochází z roku 1267, kdy byl uváděn jako Deuzíz. V roce 1539 byla ves poprvé uvedena jako Diwezij. V letech 1869–1890 je ves uváděna jako Dívčí Hrady, příp. též Děvice nebo Děvčice. Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Dívčí Hrad částí obce Osoblaha.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Dívčího Hradu (včetně Sádku a Životic) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]
Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001
|
Počet obyvatel
|
1139 |
1112 |
1045 |
959 |
883 |
881 |
812[p 1][p 2] |
189 |
354 |
308 |
310 |
226 |
272[p 3][p 4]
|
V Dívčím Hradě je evidováno 68 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 59 domů (36 v Dívčím Hradě, 17 v Sádku, 6 v Životicích), z toho 40 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
Na návrší severně od obce se nachází kaple zasvěcená sv. Hubertovi a Panně Marii, ke které vedla Křížová cesta.[10]
Galerie
-
Rybník Pitárno
-
památník obětem I. světové války
-
socha sv. Jana Nepomuckého
-
pohled na hrad
-
Životice, památník obětem první světové války
Odkazy
Poznámky
- ↑ z toho: Dívčí Hrad 242, Sádek 407, Životice 163
- ↑ z toho: 26 Čechoslováků (Dívčí Hrad 17, Sádek 9), 752 Němců (Dívčí Hrad 211, Sádek 383, Životice 158); 808 řím. kat. (Dívčí Hrad 239, Sádek 406, Životice 163), 2 evang. (Dívčí Hrad), 2 bez vyzn. (Dívčí Hrad 1, Sádek 1)
- ↑ z toho: Dívčí Hrad 212, Sádek 56, Životice 4
- ↑ z toho: 221 Čechů, Moravanů a Slezanů, 14 Slováků, 1 Němec; 47 řím. kat., 1 evang., 1 pravosl., 198 bez vyzn.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 719.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000159541 : Zámek Dívčí Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000144808 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1668703753 : Pomník padlým v 1. světové válce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Kaple sv. Huberta a Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Literatura
- DEDEK, Leo; MAMULA, Jakub. Dívčí Hrad 1918–2018. Dívčí Hrad : Obec Dívčí Hrad, 2018. ISBN 978-80-270-4122-0
Externí odkazy