Dylan van Baarle (* 21. května 1992) je nizozemský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Visma–Lease a Bike.[5]
Kariéra
Po třech letech strávených v týmu Rabobank Continental Team podepsal van Baarle kontrakt s týmem Garmin–Sharp pro sezóny 2014 a 2015.[6] V roce 2014 vyhrál van Baarle celkové pořadí na závodu Tour of Britain. Do čela závodu se dostal po sedmé etapě a své vedení úspěšně uhájil v závěrečné osmé etapě.[7]
V srpnu 2017 bylo oznámeno, že van Baarle prodloužil svůj kontrakt s týmem Cannondale–Drapac do konce sezóny 2019.[8] Později se však ukázalo, že van Baarle s týmem uzavřel pouze verbální dohodu, což mu umožnilo tým opustit a přestoupit do Teamu Sky před sezónou 2018.[9] Ve své první sezóně s týmem se stal mistrem Nizozemska v časovce.[10] V roce 2019 získal své první vítězství v UCI World Tour, když z úniku přesprintoval Jacka Haiga v cíli závěrečné etapy Critéria du Dauphiné.[11]
V roce 2021 vyhrál van Baarle Dwars door Vlaanderen, svou první dlážděnou klasiku kariéry, po sólovém nástupu 50 km před cílem.[12] Na konci roku pak van Baarle získal stříbro v silničním závodu mužů na mistrovství světa poté, co vyhrál sprint stíhací skupiny o druhé místo za vítězným Julianem Alaphilippem.[13]
V roce 2022 získal van Baarle své první pódium na jednom z 5 cyklistických monumentů, konkrétně na závodu Kolem Flander, když v cílové rovině dojel s Valentinem Madouasem čelní skupinu a dosprintoval si pro druhé místo.[14] O 2 týdny později se van Baarle zúčastnil dalšího monumentu, a to Paříž–Roubaix. Podařilo se mu udržet se na čele až do závěrečných momentů závodu a 18 km před cílem, na sektoru Camphin-en-Pévèle, provedl sólo nástup. Jeho náskok konstantně rostl a závodníci za ním ho nebyli schopni stíhat, mohl tak oslavit své první kariérní vítězství na monumentu. Na druhého Wouta van Aerta v cíli najel minutu a 47 sekund.[15]
V srpnu 2022 bylo oznámeno, že van Baarle podepsal tříletou smlouvu s Teamem Jumbo–Visma od sezóny 2023.[4] Svůj debut za tým si odbyl na konci února 2023 na úvodní klasice sezóny, Omloop Het Nieuwsblad. Van Baarle zaútočil ze skupiny favoritů 38 km před cílem. Podařilo se mu dojet únik dne a na zbývajících kopcích postupně odpárat všechny jeho závodníky, díky čemuž si následně sólově dojel pro vítězství v cílovém městě Ninove. Získal tak své první vítězství sezóny 2023 a třetí kariérní triumf na klasikách.[16]
Osobní život
Van Baarle, jenž se narodil ve Voorburgu, aktuálně bydlí v nizozemském Veenendaalu.[17] Je synem bývalého silničního a dráhového cyklisty Maria van Baarleho a Renate Greupink-de Haas.
Hlavní výsledky
Silniční cyklistika
- 2009
- Národní šampionát
- 2. místo časovka juniorů
- Trofeo Karlsberg
- 2. místo celkově
- vítěz 3. etapy
- 2011
- Vuelta Ciclista a León
- vítěz etapy 2b (ITT)
- 10. místo Omloop der Kempen
- 2012
- Olympia's Tour
- celkový vítěz
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz soutěže mladých jezdců
- vítěz prologu
- vítěz Arno Wallaard Memorial
- Thüringen Rundfahrt der U23
- vítěz 1. etapy (TTT)
- Národní šampionát
- 4. místo časovka do 23 let
- 4. místo Zellik–Galmaarden
- 4. místo Dwars door het Hageland
- Kreiz Breizh Elites
- 7. místo celkově
- 7. místo Ronde van Midden-Nederland
- Le Triptyque des Monts et Châteaux
- 9. místo celkově
- vítěz etapy 2a (ITT)
- Tour du Poitou-Charentes
- 9. místo celkově
- Tour de Normandie
- 10. místo celkově
- 2013
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu do 23 let
- vítěz časovky do 23 let
- Olympia's Tour
- celkový vítěz
- vítěz soutěže mladých jezdců
- vítěz 4. etapy
- Thüringen Rundfahrt der U23
- celkový vítěz
- vítěz Ster van Zwolle
- vítěz Dorpenomloop Rucphen
- Tour de Normandie
- 3. místo celkově
- 3. místo Internationale Wielertrofee Jong Maar Moedig
- Tour de Bretagne
- 4. místo celkově
- vítěz vrchařské soutěže
- vítěz sprinterské soutěže
- vítěz kombinované soutěže
- vítěz 6. etapy (ITT)
- 5. místo Münsterland Giro
- Mistrovství světa
- 7. místo silniční závod do 23 let
- Le Triptyque des Monts et Châteaux
- 8. místo celkově
- 9. místo Omloop Het Nieuwsblad Beloften
- 10. místo Paříž–Tours Espoirs
- 2014
- Tour of Britain
- celkový vítěz
- Národní šampionát
- 5. místo časovka
- Ster ZLM Toer
- 6. místo celkově
- Dubai Tour
- 10. místo celkově
- 2015
- 3. místo Dwars door Vlaanderen
- Bayern–Rundfahrt
- 5. místo celkově
- vítěz soutěže mladých jezdců
- Tour of Britain
- 8. místo celkově
- 2016
- Tour of Britain
- 5. místo celkově
- 5. místo Trofeo Pollenca–Port de Andratx
- 6. místo Kolem Flander
- 2017
- 4. místo Kolem Flander
- 8. místo Dwars door Vlaanderen
- 9. místo E3 Harelbeke
- Tour de France
- cena bojovnosti po 7. etapě
- 2018
- Národní šampionát
- vítěz časovky
- Critérium du Dauphiné
- vítěz 3. etapy (TTT)
- BinckBank Tour
- 5. místo celkově
- Mistrovství Evropy
- 10. místo časovka
- 2019
- Herald Sun Tour
- celkový vítěz
- Critérium du Dauphiné
- vítěz 8. etapy
- Národní šampionát
- 3. místo časovka
- Settimana Internazionale di Coppi e Bartali
- 6. místo celkově
- 2020
- Tour Down Under
- 5. místo celkově
- 5. místo Cadel Evans Great Ocean Road Race
- 8. místo Kolem Flander
- 2021
- vítěz Dwars door Vlaanderen
- Mistrovství světa
- 2. místo silniční závod
- 7. místo E3 Saxo Bank Classic
- 8. místo Gent–Wevelgem
- 10. místo Kolem Flander
- 2022
- vítěz Paříž–Roubaix
- 2. místo Kolem Flander
- 8. místo E3 Saxo Bank Classic
- Volta ao Algarve
- 10. místo celkově
- 2023
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu
- vítěz Omloop Het Nieuwsblad
Výsledky na Grand Tours
Výsledky na klasikách
Legenda
—
|
Nezúčastnil se
|
DNF
|
Nedokončil
|
NS
|
Nekonalo se
|
OTL
|
Mimo časový limit
|
Dráhová cyklistika
- 2010
- Národní šampionát
- 3. místo madison (s Nickem Stoplerem)
- 2012
- Národní šampionát
- 2. místo madison (s Michaelem Vingerlingem)
- 2017
- 3. místo Šest dní v Rotterdamu (s Wimem Stroetingou)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dylan van Baarle na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Dylan van Baarle » Team Visma [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOOD, Andrew. The next wave of classics aces [online]. velonews.com, 2016-03-18 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEAM INEOS [online]. UCI, 2020-01-01 [cit. 2023-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-02. (anglicky)
- ↑ a b OSTANEK, Daniel. Jumbo-Visma sign Dylan van Baarle and Wilco Kelderman [online]. cyclingnews.com, 2022-08-19 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEAM VISMA [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-29. (anglicky)
- ↑ FARRAND, Stephen. Van Baarle highlights Garmin-Sharp's next generation of young talent [online]. cyclingnews.com, 2014-02-07 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kittel wins final Tour of Britain stage [online]. cyclingnews.com, 2014-09-14 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dylan van Baarle extends with Cannondale-Drapac [online]. cyclingnews.com, 2017-08-15 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Team Sky annonuces Van Baarle signing [online]. cyclingnews.com, 2017-09-18 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2018 » National Championships Netherlands - ITT (NC) [online]. cyclingnews.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Criterium du Dauphine: Fuglsang takes overall victory [online]. cyclingnews.com, 2019-06-16 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLETCHER, Patrick. Van Baarle parlays 50km solo attack into Dwars door Vlaanderen victory [online]. cyclingnews.com, 2021-03-31 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSTANEK, Daniel. Van Baarle comes back from broken pelvis to sprint to Worlds silver [online]. cyclingnews.com, 2021-09-26 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Barry; FARRAND, Stephen. Van der Poel tops Van Baarle in a Tour of Flanders thriller [online]. cyclingnews.com, 2022-04-03 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSTANEK, Daniel; RYAN, Barry. Dylan van Baarle wins thrilling Paris-Roubaix [online]. cyclingnews.com, 2022-04-17 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Barry. Dylan van Baarle takes solo victory at Omloop Het Nieuwsblad [online]. cyclingnews.com, 2023-02-25 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dylan van Baarle [online]. slipstreamsports.com, 2014-01-01 [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16. (anglicky)
Související články
Externí odkazy