| Dusičnan uranylu |
|---|
![]() |
| Obecné |
|---|
| Systematický název | Dusičnan uranylu |
|---|
| Anglický název | Uranyl nitrate |
|---|
| Sumární vzorec | UO2(NO3)2
UO2(NO3)2•2 H2O (dihydrát)
UO2(NO3)2•6 H2O (hexahydrát) |
|---|
| Vzhled | žluté krystalky nebo prášek |
|---|
| Identifikace |
|---|
| Registrační číslo CAS | 10102-06-4 |
|---|
| Vlastnosti |
|---|
| Molární hmotnost | 394,038 g/mol
430,069 g/mol (dihydrát)
502,13 g/mol (hexahydrát) |
|---|
| Teplota tání | 60,2 °C (hexahydrát) |
|---|
| Teplota rozkladu | 100 °C (dihydrát) |
|---|
| Hustota | 3,35 g/cm3 (dihydrát)
2,807 g/cm3 (18 °C, hexahydrát) |
|---|
| Index lomu | 1,498 7 (hexahydrát) |
|---|
| Rozpustnost ve vodě | Dihydrát
108 g/100 g (10 °C)
119 g/100 g (20 °C)
127 g/100 g (25 °C)
138 g/100 g (30 °C)
163 g/100 g (40 °C)
203 g/100 g (50 °C)
400 g/100 g (80 °C)
Hexahydrát
170,7 g/100 g (0 °C)
243,8 g/100 g (20 °C)
583,7 g/100 g (50 °C)
1 077 g/100 g (80 °C) |
|---|
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech | Rozpustný v methanolu, ethanolu, acetonu, diethyletheru |
|---|
| Měrná magnetická susceptibilita | 0,665·10−6 cm3g−1 (15 °C, hexahydrát) |
|---|
| Struktura |
|---|
| Krystalová struktura | kosočtverečná nebo jednoklonná (dihydrát)
kosočtverečná (hexahydrát) |
|---|
| Hrana krystalové mřížky | hexahydrát
a= 1 315 pm
b= 802 pm
c= 1 142 pm |
|---|
| Termodynamické vlastnosti |
|---|
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 989 kJ/mol (dihydrát) |
|---|
| Bezpečnost |
|---|
 GHS06 GHS08 GHS09
Nebezpečí[1] |
| R-věty | R26/28, R33, R51/53 |
|---|
| S-věty | (S1/2), S20/21, S45, S61 |
|---|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Dusičnan uranylu (UO2(NO3)2) je ve vodě rozpustná žlutá sůl. Je znám její di-, tri- a hexahydrát. Je triboluminiscenční, což znamená, že krystalky při drcení světélkují (stejný jev lze pozorovat při drcení krystalků soli, sfaleritu a křemene).
Dá se připravit reakcí solí uranu s kyselinou dusičnou. Je rozpustný ve vodě, ethanolu a acetonu.
Je mírně radioaktivní a vysoce toxický, tvoří krystalky nažloutlé průsvitné barvy. Používá se k zesilování negativů, světlotisku a také kvůli vysoké chemické toxicitě pro vyvolání patologického stavu ledvin u zvířat.
Reference
- ↑ a b Uranium nitrate oxide (UO2(NO3)2). pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
