Duby rostou roztroušeně na Pohanských a Lánských loukách (původně součást Pohanského polesí) na rozhraní katastrálních území Břeclav a Lanžhot. V rámci výzkumu Mendelovy univerzity v Brně zde bylo napočítáno několik set stromů.[1] Jsou v různém stavu, mnohé již suché, některé v podobě dožívajících torz. Řada z nich podléhá napadení dřevokaznýmhmyzem, často ale vzácnými druhy, jako například larvami tesaříka obrovského.[1] Většina stromů nenese žádné specifické označení, některé ale jsou pro svoji výjimečnost uváděny samostatně:
Dub císařský
Stál na severozápadním konci louky Přední pohanská až do 28. března1895, kdy podlehl větru. 32 metrů vysoký strom dosáhl obvodu kmene v prsní výšce 685 cm. V době zániku byl přes 400 let starý. Dřevní hmota byla odhadnuta na 30 m³ až po první rozvětvení a 24 m³ pro větve a ostatní části – celkem tedy 54 m³. Vydal 76 metrů prost. palivového dřeva.[2]
Největší dub na Pohansku
Roste na louce nedaleko archeologického naleziště. Dosáhl obvodu 805 cm, výšky 25 m a odhadovaného věku 500 let (údaje k roku 2011). Kmen je zastíněn menšími keři, což zřejmě pomáhá udržet lepší zdravotní stav stromu.[1]
Dub v polesí Pohanská
Dosahoval 26 metrů a obvodu kmene v prsní výšce 6 metrů (1908).[3]
Dub u zámku Pohansko
Prastarý dub, který rostl u zámku Pohansko byl známý tím, že se v jeho dutině „donedávna“ (informace z roku 1908) zdržoval jelen šestnácterák.[3]
Dub u zámku Lány
Starý dub, který na vrcholu kmene nesl čapí hnízdo.[3]
Dubům byl věnován prostor v pořadu České televizePaměť stromů, záběry se objevily v řadě dílů, především pak v č. 1 Stromy se na nás dívají (obraz 16) a č. 3 Slovanská lípa versus germánský dub (obraz 13). Ve svém díle je zachytil i akademický malířJaroslav Turek.
.jpg)
.jpg)
