PROFILPELAJAR.COM

Drsnokřídlec březový
	Drsnokřídlec březový
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	Pterygota;
Infratřída	Neoptera;
Nadřád	Endopterygota;
Řád	motýli (Lepidoptera);
Čeleď	píďalkovití (Geometridae);
Rod	drsnokřídlec (Biston);
Binomické jméno
	Biston betularia; (Carl Linné, 1758)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drsnokřídlec březový (Biston betularia) je motýl z čeledi píďalkovitých, který se pro změnu svého zbarvení v průběhu průmyslové revoluce stal předkládaným důkazem evoluce živých organismů. Předpokládá se, že toto přebarvení bylo evoluční reakcí na vymizení lišejníků z kůry stromů, na které se drsnokřídlec schovával před ptačími predátory, v oblastech se silným znečištěním ovzduší (například v Londýně).^[1] Jelikož byl bíločerný drsnokřídlec lépe viditelný, došlo k přizpůsobení se změně prostředí vlivem selektivního výběru a začala se zde vyskytovat nejčastěji nebo výhradně zbarvená černá forma zvaná carbonaria.^[2]

Taxonomie

Druh popsal v roce 1758 švédský přírodovědec Carl Linné.^[3]

Synonyma

Amphidasis betularia
Biston betularius (Linnaeus, 1758)
Phalaena betularia (Linnaeus, 1758)^[3]

Popis

Vajíčko

Samička po oplodnění snáší asi 2000 vajíček bledě zelené barvy o velikosti přibližně 1 mm do štěrbin v kůře za pomoci kladélka.

Housenka

Housenky se na první pohled podobají větvičkám stromů, což je chrání před zpozorováním predátory. Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly.^[2] Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích.^[4] Dýchací otvory housenky mají červenou barvu.^[4]

Housenky se vyskytují od července do srpna,^[2] jiný zdroj uvádí od července do října,^[4] ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem.^[2] Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.^[4]

Potrava

Housenky jsou polyfágní,^[5] požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel.^[2]

Kukla

Před zakuklením se housenka přesune z dřeviny na zem, kde se zavrtá do země a zde se přemění na tmavohnědou kuklu.^[4] Kukla následně přezimuje^[2] a na jaře se z ní líhne nová generace motýlů.

Dospělec

Dospělý drsnokřídlec je mohutný motýl, který se řadí mezi největší zástupce píďalek obývající Evropu.^[4] Délka předního křídla je 2 až 3 cm (respektive 18 až 35 mm),^[4] tělo je robustní.^[2] Mezi samcem a samičkou existuje diformismus, který se projevuje tím, že samec má hřebenitá tykadla^[2] a taktéž velikostí, jelikož sameček je vždy menší než samička.^[4] Nominantní zbarvení předního křídla je bílá až krémově bílá s černými tečkami a pruhy, které na předním okraji křídla splývají a dávají tak vzniku větších skvrn.^[4] Na zadních křídlech jsou viditelné klikaté příčky.^[4] Nicméně vlivem změny prostředí, ve kterém motýli žili, došlo u nich k selekci genů a vzniku zcela černé formy, která jim umožňuje lepší maskování v oblastech bez lišejníků.^[4] Tento jev, kdy dochází ke změně zbarvení v reakci na změny prostředí způsobené člověkem, se nazývá industriální melanismus.^[4] Dospělý motýl je v přírodě pozorován od poloviny května do července.^[2]

Výskyt

Motýl se vyskytuje v Evropě až do oblastí střední Skandinávie a jižního Finska, v Asii až k Japonsku^[2] od nížin až po podhůří hor.^[4] Obývá světlé listnaté lesy, vřesoviště, oblasti lužních lesů a pobřežních vod, ale přizpůsobil se také zahradám či stromořadím.^[5] Vyskytuje se ve dvou generacích v nížinách v období mezi květnem až červencem, kdežto ve vyšších nadmořských výškách se objevuje pouze jedna generace aktivní mezi červnem až červencem.

Chování

V nočních hodinách jsou drsnokřídlovci pozorováni létající v okolí lamp či jiných světelných zdrojů.^[6]

Evoluce

Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku.^[2] To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí^[2] pro hmyzožravé ptáky.^[7] Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení.^[7] Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace.^[7] Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu.^[2] Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.^[8]

Vysvětlení toho, proč došlo k nárůstu tmavé populace a nahrazení světlejších jedinců, přinesl v 50. letech 20. století britský genetik Bernard Kettlewell, který zkoumal populace a úspěšnost přežití různých forem tohoto druhu.^[9] Nicméně nově se objevují názory, že změna zbarvení nebyla výsledkem pouze působení průmyslových exhalací, ale že se na přebarvení podílelo více faktorů.^[5] V důsledku zlepšení stavu ovzduší a poklesu tmavého spadu v okolí měst je pozorován úbytek tmavé varianty. Někteří biologové dokonce zastávají stanovisko, že tato forma během několika desetiletí vymizí.^[10]

Ekologické vztahy

Predátoři

Drsnokřídlec březový je loven hmyzožravým ptactvem.

Odkazy

Reference

↑ koktejl | Drsnokřídlec březový: Přežití v městské džungli nutí motýly zcela změnit barvu. www.koktejl.cz [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m REICHHOLFOVÁ-RIEHMOVÁ, Helgard. Motýli. Překlad František Krampl; ilustrace Fritz Wendler. Praha: Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1366-4. S. 232.
↑ ^a ^b Biolib.cz - drsnokřídlec březový [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Hrabák, strana 120.
↑ ^a ^b ^c Abality.com - Drsnokřídlec březový [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Rozmanité píďalky - Drsnokřídlec březový (Biston Betularius) [online]. floranazahrade.cz [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09.
↑ ^a ^b ^c HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 13.
↑ The Peppered Moth [online]. utm.edu [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-19. (anglicky)
↑ KLAPPENBACH, Laura. London's Peppered Moths [online]. About.com [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-19. (anglicky)
↑ MILLER, Ken. The Peppered Moth - An Update [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.

Literatura

HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985.
REICHHOLFOVÁ-RIEHMOVÁ, Helgard. Motýli. Překlad František Krampl; ilustrace Fritz Wendler. Praha : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1366-4. S. 232.