Dostřel je fyzikální veličina charakterizující (horizontální) vzdálenost, na kterou je určitá zbraň schopna dopravit daný projektil. Udává se v délkových jednotkách, nejčastěji v metrech (základní jednotka SI) a jeho násobcích, případně v anglosaských délkových jednotkách (yardy, míle).
Výpočet
Níže je vzorec pro výpočet dostřelu pro případ, kdy místo výstřelu i místo dopadu leží v jedné horizontální rovině (ve fyzikální teorii také označován jako šikmý vrh), při zanedbání odporuvzduchu :
,
kde označuje dostřel, počáteční, neboli úsťovou rychlost střely, tj. rychlost střely poté, co na ni přestaly působit „pohonné“ síly uvolněné výstřelem (u palných zbraní se měří u ústí, proto rychlost úsťová), úhel mezi směrem výstřelu a podložkou (horizontální rovinou) a tíhové zrychlení (v našich zeměpisných šířkách přibližně 9,81 m.s−2).
Pro výstřel z nějaké výšky nad zemí (viz obrázek) platí:
kde y0 je výška nad zemí, ze které se vystřelilo.
Reálnost
Tyto vzorce jsou pouze ilustrativní, protože v reálných podmínkách působí na projektil výrazné odporové síly. Tyto síly redukují tabulkový dostřel o 40–60 %[zdroj?] v závislosti zejména na rychlosti střely (větší rychlost znamená větší odpor) a aerodynamice projektilu.
Druhy dostřelů
Ve střelecké praxi se definuje více druhů dostřelů. Toto rozlišení je předmětem testových otázek při zkoušce odborné způsobilosti pro získání zbrojního průkazu.
Maximální dostřel je největší dosažitelná vzdálenost dopadu střely při střelbě z určité zbraně s určitým druhem náboje. [1]
Účinný dostřel je definován jako největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit střelbou zvolený cíl. [1]
Je tedy logické, že účinný dostřel je vždy menší než dostřel maximální.
V lovecké praxi se dále rozlišuje účinný dostřel podle dalších kritérií, kterými jsou rozptyl střelby a ranivý účinek. Rozptylový účinný dostřel je dán jednak technickými omezeními, ale i osobními dovednostmi střelce. Podle toho se rozlišuje:
[2]
rozptylový účinný dostřel
ranivý účinný dostřel
Tyto pohledy potom vymezují dálku střelby pro mysliveckou praxi.
Příklad hodnot účinných dostřelů v lovecké praxi
Pro lov vysoké zvěře kulovnicí a s vynecháním osobního vlivu konkrétního střelce jsou určeny tyto směrné hodnoty dostřelů: (předpokládá se jakostní zbraň a střelivo a dobrý střelec) [2]
srnčí zvěř z volné ruky 60 m
srnčí zvěř s oporou 125 m
jelení zvěř z volné ruky 100 m
jelení zvěř s oporou 200 m
Odkazy
Reference
↑ abSoubor testových otázek ke zkoušce odborné způsobilosti pro žadatele o získání zbrojního průkazu. (po novele 8/2016)
↑ ab
FAKTOR, Zdeněk; LANKAŠ, Karel. Rukověť loveckého střelectví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982. 280 s. 07-010-82.