Dostupnost
Termín dostupnost se ve smyslu teorie spolehlivosti používá především v telekomunikacích a vyjadřuje úroveň, do které je systém nebo jeho součást funkční a k dispozici v případě, že je vyžádáno jeho použití[1].
Nejjednodušší vyjádření dostupnosti je poměr mezi očekávanou nebo naměřenou hodnotou MTBF (uptime) daného systému vůči součtu očekávaných resp. naměřených hodnot MTBF (uptime) a MTTR (downtime).
Dostupnost nepřetržitého systému
Doby provozu a výpadku pro systém běžící 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, 365 dnů v roce, tj. 24×365 = 8760 hodin:
Dostupnost
|
Minimální provozní doba (v hodinách)
|
Maximální doba výpadku (v hodinách)
|
Maximální doba výpadku (v minutách)
|
99 %
|
8672,4
|
87,6
|
5256
|
99,1 %
|
8681,16
|
78,84
|
4730,4
|
99,2 %
|
8689,92
|
70,08
|
4204,8
|
99,3 %
|
8698,68
|
61,32
|
3679,2
|
99,4 %
|
8707,44
|
52,56
|
3153,6
|
99,5 %
|
8716,2
|
43,8
|
2628
|
99,6 %
|
8724,96
|
35,04
|
2102,4
|
99,7 %
|
8733,72
|
26,28
|
1576,8
|
99,8 %
|
8742,48
|
17,52
|
1051,2
|
99,9 %
|
8751,24
|
8,76
|
525,6
|
99,99 %
|
8759,124
|
0,876
|
52,56
|
100 %
|
8760
|
0
|
0
|
Související články
Reference
|
|