Zpočátku tvořil na dvoře urbinských vévodů. Před nástupem na místo dvorního architekta Lodovica il Mora v Miláně Bramante uskutečnil studijní cestu po Itálii, během níž jej zaujalo zejména dílo Brunelleschiho. Jako první samostatnou práci v Miláně vytvořil architektonickou kresbu – rytinu Prevedari.
Velký vliv na Bramanta během jeho milánského pobytu měl jeho kolega ve dvorských službách malíř Leonardo da Vinci, a to zejména svými architektonickými kresbami, u nichž byl vnější prostor výsledkem rozpínavosti vnitřního prostoru. Po svém zvolení si nový papež Julius II. vybral Bramanteho jako dvorního architekta.
Prvním velkým projektem v jeho službách byla rekonstrukce a rozšíření papežského paláce, tzv. Belvedere, první projekt z roku 1504. Bramante se v roce 1505 stává hlavním architektem
kostela sv. Petra v Římě. Na podzim téhož roku vzniká první plán na nový kostel tzv. Pergamenový.
Bramante tedy pojímal baziliku sv. Petra jako centrálu s půdorysem řeckého kříže, kde roztlakové síly ústřední kupole měly být zachyceny složitým systémem nižších bočních kupolí.