Výstavba kláštera na východním okraji městského centra byla dokončena až v roce 1250, již od počátku však byl nový klášter dobře vybaven. Klášterní kostel Nalezení sv. Kříže brzy dosáhl vysokého ohlasu coby oblíbené poutní místo, což ještě zvýšilo rozkvět kláštera.
V roce 1400 požár zničil klášter včetně archivu se všemi vlastnickými listinami, proto je také raná historie kláštera nejasná. Znojemští dominikáni se z této rány rychle vzpamatovali. Požár, který vypukl v obecním pivovaru, opět zničil klášter. Počátek reformace způsobil řádu další problémy, takže nakonec byli ve Znojmě jen tři kněží.
V roce 1619 byl přestavěný kostel protestanty přeměněn na vězení pro asi 300 vězňů a řeholníci byli z kláštera vyhnáni. Až po bitvě na Bílé hoře 8. srpna. 16. listopadu 1620 se mohla vrátit do těžce poničeného kláštera.
22. května 1645 Znojmo obsadili Švédové a plány na prostornou novou klášterní budovu z roku 1636 se nepodařilo uskutečnit. V důsledku toho se dominikáni ve Znojmě dostal do ekonomických potíží a finančně musel pomoci císař Ferdinand III.
V letech 1655 až 1666 byl kostel přestavěn. Slavnostně jej otevřel až v roce 1677 olomoucký pomocný biskup Jan Josef Breuner. Samotný klášter byl podle nápisu dokončen v roce 1728. Pro nedostatek peněžních prostředků však po dostavbě západního křídla podle plánů architekta Franze Rittera de Roetiers musela být další plánovaná barokní přestavba zastavena.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k likvidaci kláštera v Tvořihrázi a v roce 1950 byl komunistickou vládou zrušen rovněž znojemský dominikánský klášter a následně využíván pro účely lidové armády.[2]
První zmínka o knihovně zdejšího kláštera pocházejí z roku 1550, avšak již o pět let později vyhořela. V důsledku toho a následného obsazení kláštera protestanty byl knihovní fond zničen v blíže neznámém rozsahu. Většina shromážděných předmětů jsou tedy dary, pozůstalosti a nákupy z pozdější doby.
Kolem roku 1900 byla knihovna přestavěna a do knihovny se dostala i moderní literatura.
Po zrušení dominikánského kláštera v roce 1950 přešla knihovna se zhruba 13 000 svazky pod správu Univerzitní knihovny Brno. Asi 6000 historicky cenných svazků bylo narychlo vytříděno a převezeno do depozitáře u Brna.[2] Místo uložení zbývajících knih není známo.
Anton Hübner, Viktor Hübner, Michael Netoliczka: Denkwürdigkeiten der königl.Stadt Znaim. Nach den hinterlassenen Manuskripten des k.k. pens. Bezirkshauptmannes Herrn Anton Hübner, herausgegeben von Viktor Hübner und Michael Netoliczka. VIII. Lieferung
Dokoupil, Vladislav: Soupisy prvotisků, spravovaných Universitní knihovnou v Brně. 7. Klášterní knihovna dominikánů a kapucínů ve Znojmě. Brno1957
Dokoupil, Vladislav; Vobr, Jaroslav: Catalogus librorum saec. XVI typis impressorum, qui in bibliothecis Conventus Ord. Praed. Znoimae, Conventus Fr. Min. Ord. S. Franc. Capuccinorum Znoimae, Praepositurae Ord. Crucigarorurm c. r. st. in Monte S. Hippolyti prope Znoimam et Collegii Scholarum Piarum Nicolspburgi asservantur. Brno 1972