Narodil se služebné Anně Svobodové 21. února 1877. Otec Dominik Pavlíček, mistr obuvnický, se s jeho matkou oženil 4. října 1877 a svého syna tak legitimizoval.[1] Jeho bratr JUDr. Eduard Pavlíček (1882–1944) byl československý legionář v Rusku, konzul ČSR ve Vladivostoku.[2]
Do první světové války byl Dominik považován za bouřliváka a bohéma, který měl blízký vztah k přírodě.[3] Na počátku roku 1916 založil a do konce světové války vedl Moravskou družinu skautů.[4] V letech 1912–1923 byl členem Moravského kola spisovatelů.
Ve 20. letech 20. století byl starostou Zemského společenstva koncesovaných realitních a úvěrních zprostředkovatelů pro Moravu.[5] Do roku 1948 vlastnil v Brně realitní a finanční kancelář.[3]
Dne 12. února 1918 se v Brně oženil s vdovou Marií Běhavou (rozenou Janotovou, 1880–1944), operní a operetní sólistkou brněnského Národního divadla.[6] Podruhé se oženil 17. července 1946 v Brně (civilní sňatek) s Antonií Marádovou (1907).[3]
Zajímavosti
Vila, kterou si v Brně postavil v letech 1923–1924 a je známa pod názvem Pavlíčkův rodinný dům, vznikla podle projektu architekta Bohuslava Fuchse. Od roku 1958 je dům kulturní památkou.
V roce 1931 zaznamenal tisk havárii automobilu, který spadnul u Popovic z mostu na železniční trať. Majitel vozu Dominik Pavlíček a jeho řidič byli těžce zraněni.[7]
Dílo
Týdeník Neděle a redaktorská činnost
Byl spoluzakladatelem, autorem vize a redaktorem (v letech 1903–1904) brněnského obrázkového týdeníku Neděle;[p 1] ve své době se jednalo o nejvýznamnější moravský literární časopis. Spojoval autory mladší a střední generace a svou kvalitou se snažil přiblížit Volným směrům (které však měly mnohem příznivější podmínky jak finanční v podpoře spolku Mánes, tak personální v redakční spolupráci tehdejší umělecké elity). Pavlíček se podílel pouze na prvních patnácti číslech časopisu.[8]
Později byl redaktorem v Lidových novinách, Moravských listech – redigoval zde Moravskou knihovnu, ve které vydal v roce 1912 soubor svých povídek Z města a venkova obchodních a řemeslnických časopisů. Dále redigoval mj.: Moravské hudební noviny 1909–1910, Dobrého bednáře 1913–1914, Dobrého koláře 1912–1913, Dobrého kupce 1914, Moderního holiče a kadeřníka 1913–1914[9]).[10] Své příspěvky zveřejňoval též v Lidových novinách.[11] V období 1929–1933 vydával brněnský časopis Realitní kancelář.[3]
Knižní vydání
Z města a venkova. Díl I – Brno: Moravská knihovna, mezi 1910 a 1920
Platová úprava zaměstnanců na velkostatcích – Brno: vlastním nákladem, 1921
Odkazy
Poznámky
↑Pod názvem Neděle vycházela v Čechách a na Moravě i jiná periodika, rozdílné koncepce, např. Neděle (kalendář katolického lidu) v letech 1935–1947.
Reference
↑ abMatrika narozených, Brno sv. Tomáš, 1876-1880, snímek 90, záznam o nar., křtu a pozn. o úmrtí [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
↑Encyklopedie dějin města Brna: Eduard Pavlíček [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
↑ abcdEncyklopedie dějin města Brna: Dominik Pavlíček [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
↑KUČERA, Brno. Skautské hnutí na Brněnsku do roku 1939 [online]. Skauti Brno [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-27.
↑ Naší veřejnosti!. S. 13. Lidové noviny [online]. 1928-09-08 [cit. 2021-05-26]. S. 13. Dostupné online.
↑Matrika oddaných, Brno sv. Tomáš, 1913-1919, snímek 259 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
↑ Auto spadlo s mostu na železniční trať. S. 5. Lidové noviny [online]. 1931-10-15. S. 5. Dostupné online.
↑ZIMEK, Miroslav. Obrazový kulturní týdeník Neděle. Brno, 2009 [cit. 2021-05-27]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta MU. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 14–28. Dostupné online.
↑Česká retrospektivní bibliografie, část 2.1 Časopisy České [online]. Brno: Moravská zemská knihovna, 2010 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
↑DUFEK, Jaromír. Tři časopisy z počátku století, s. 96, 100 [online]. Filozofická fakulta Brněnské univerzity, 1982 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
↑Např. PAVLÍČEK, Domin. Vinohrad. S. 9. Lidové noviny [online]. 1904-05-22. S. 9. Dostupné online.