Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek. Na severu hraničí s dánštinou a fríštinou, na západě s nizozemštinou. Jižní hranice, tzv. Benrátská linie ji dělí od hornoněmeckého prostoru.
Dolnoněmčina je více příbuzná staré angličtině, nizozemštině, afrikánštině a fríštině než standardní němčině, vzešlé z hornoněmčiny. Němci, kteří nejsou dolnoněmčině dlouhodobě vystaveni, jí rozumí špatně. Vzájemná srozumitelnost s nizozemštinou není tak problematická, přesto i v Nizozemsku byla dolnoněmčina uznána za menšinový jazyk.
Největší význam měl dolnoněmecký jazyk ve 13. až 16. století, kdy byl hlavním jazykem hanzy.
Gramatika
Dolnoněmecké dialekty
Členy mají (na rozdíl od němčiny) jen dva rody, rodový a věcný.
Dolnoněmecky
Nizozemsky
Německy
Česky
de Mann
de man
der Mann
ten muž
de Fru
de vrouw
die Frau
ta žena
dat Kind
het kind
das Kind
to dítě
Osobní zájmena se od němčiny liší zejména ve 3. osobě.
Dolnoněmecky
Nizozemsky
Německy
Česky
ik
ik
ich
já
du
je
du
ty
he
hij
er
on
se
ze
sie
ona
dat
het
es
ono
wi
wij
wir
my
ji
jullie
ihr
vy
se
ze
sie
oni
Přivlastňovací zájmena:
Dolnoněmecky
Nizozemsky
Německy
Česky
mien
mijn
mein
můj
dien
jouw
dein
tvůj
hüm
zijn
sein
jeho
hör
haar
ihr
její
uns
ons
unser
náš
jem
jullie
euer
váš
Předpona ge-, která se v němčině používá při tvorbě příčestí minulého, se v dolnoněmčině objevuje pouze u některých nářečí. Chybí v severovýchodní části dolnoněmeckého prostoru, snad jako důsledek silnějších historických vazeb na Skandinávii.
německy gekauft, dolnoněmecky gekocht, vestfálsky gekoopt, weserplatt 'ekofft, severodolnosasky kööpt, dánsky købt, česky koupil
německy geschlafen, dolnoněmecky geslapen, weserplatt 'eslapen, severodolnosasky slapen, anglicky slept, česky spal
Předpřítomný a předminulý čas se tvoří, podobně jako v němčině, pomocným slovesemhebben.
Budoucí čas se tvoří pomocným slovesem sallen/schallen/zullen, které je příbuzné německému sollen, ale významově se s ním zcela neshoduje:
Ik schall na School gahn může znamenat jak Budu chodit do školy, tak i Mám chodit do školy.
Pádový systém se zjednodušil, podobně jako v angličtině a skandinávských jazycích, na pouhé tři pády. Zjednodušeně lze říci, že akuzativ a dativ se spojily do jediného pádu zvaného objektiv.
Ik kiek den Mann an. (Dívám se na toho muže. - v němčině akuzativ)
Ik geev den Mann Geld. (Tomu muži dávám peníze. - v němčině dativ)
Tento vývoj se objevil nejdříve na severu dolnoněmeckého jazykového prostoru, ale postupně se prosadil i směrem na jihozápad (nizozemské a vestfálské dialekty).
Příklady
Číslovky
Dolnoněmecky
Česky
ein
jeden
twee
dva
drei
tři
veer
čtyři
fief
pět
söss
šest
söben
sedm
acht
osm
negen
devět
teihn
deset
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání dolnoněmčiny s němčinou je text uveden v obou jazycích.
dolnoněmecky
All Minschen sünd frie un gliek an Würd un Rechten up de Welt kamen. Se hebbt de Gaav vun Verstand un Geweten un schüllt sick as Bröers in de Mööt kamen.
německy
Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
Milí přátelé
dolnoněmecky
Leve Frünnen, us Spraak deit nu endlich offietschell gellen in Noorddüütschland un in de oosternen Nedderlannen.
