Dolina Gąsienicowa (česky snad Gasienicovo údolí, slov. Gąsienicova dolina, něm. Gąsienicatal, Gąsienica-Seetal, maď. Gąsienica-tavak-völgy^[1]) – je horní část údolí Dolina Suchej Wody Gąsienicowej v polských Tatrách. Odděluje se od něj ve výšce 1425 m n. m. (tam, kde ústí Czarny potok do údolí Suchej Wody Gąsienicowe^[2]). Údolím prochází hranice mezi Vysokými a Západními Tatrami (od Ľaliového sedla korytem potoka Suchá voda).

Dolinę Gąsienicową je ohraničena:

• z východu – bočním hřebenem, který se táhne od Dolinę Gąsienicową přes Żółtą Turnię;
• z jihu – části východního hřebene Svinice od Skrajnego Granatu po Svinici a částí hlavního hřebenu po Kasprov vrch;
• od západu – severovýchodním hřebenem Kasprova vrchu po vrchol Kopa Magury.

Dolina Gąsienicowa má dvě větve oddělené hřebenem Kościelców nazvané Doliną Czarną Gąsienicową (na východně straně hřebenu) a Doliną Zieloną Gąsienicową (na západní straně).

Dolina Zielona Gąsienicowa má jednu větev – údolí Dolina Suchą Stawiańską, známou také jako Kocioł Kasprowy nebo Kocioł Gąsienicowym a v horní části leží Świnicką Kotlinka, Mylną Kotlinka a Zadnie Koło, které se nachází na úpatí hory Svinica. Větví Doliny Czarnej Gąsienicowej je údolí Dolinka Kozia a jeho horní patro tvoří kotle Czarnego a Zmarzłego jezera.

V jihozápadní části, známé též jako Doliną Zieloną Gąsienicową, leží téměř všechna jezera údolí Doliny Suchej Wody (tzn. Gąsienicowe Stawy – Gąsienicowa jezera). Jsou to:

• Zielony Staw Gąsienicowy (3,764 ha)
• Długi Staw Gąsienicowy (1,564 ha)
• Kurtkowiec (1,536 ha s ostrovem)
• Dwoisty Staw Gąsienicowy (dvě jezera: 1,355 a 0,880 ha)
• Zadni Staw Gąsienicowy (0,515 ha)
• Litworowy Staw Gąsienicowy (0,407 ha)
• Czerwone Stawki Gąsienicowe (dvě jezera: 0,196 a 0,138 ha)
• Mokré Jama (0,048 ha)
• Kotlinowy Stawek (0,021 ha)
• Dwoiśniaczek (čtyři jezírka: 0,019, 0,014, 0,007 a 0,002 ha).
• Troiśniak (tři jezírka: 0,017 a 0,003 ha, třetí zaniká)
• Dwoiśniak (0,007 ha, druhé jezero je vyschlé)
• Jedyniak (0,006 ha).
• Samotniak (vyschlé).

V jihovýchodní části, nazvané Doliną Czarną Gąsienicową jsou další dvě jezera: Czarny Staw Gąsienicowy (největší jezero v celém údolí – 17,944 ha) a Zmarzły Staw Gąsienicowy (0,28 ha).

Údolí má vody odváděny z velké části podzemními toky. Voda v celém údolí Doliny Zielonej Gąsienicowej teče podzemní toky, včetně Doliny Goryczkowej (část do vyvěračky Goryczkowy Wywierzysku) a do vedlejšího údolí Dolina Kasprowa (protéká jeskyní Jaskini Kasprowej Niżniej). Hlavním tokem údolí je Czarny Potok a Sucha Woda, podstatná část jejich toku mizí pod skalami.

Jméno údolí Dolina Gąsienicowa je spojeno se jménem Gąsienicówců, bývalých majitelů. Údolí bylo dříve intenzivně vypásáno, bylo částí tzv. Hali Gąsienicowe. V záznamech se objevuje v roce 1653 jako hala Stawů (ples). Na mapách z devatenáctého století je uveden název Dolina Siedmiu Stawów (údolí sedmi jezer). Převážně žilo pastýřským životem, bylo navštěvována lupiči, říká se, že zde na povstání verboval Aleksander Kostka-Napierski. V roce 1964 byl dokončen výkup od soukromých vlastníků, většina salaší byla demontována a pastviny byly zlikvidovány. Od tohoto okamžiku začíná v důsledku přírodní sukcese zarůstání údolí lesem a klečí. V současné době je dno údolí již zcela pokryté obrovskými poli kosodřeviny.

Údolí je navštěvováno turisty již od počátku devatenáctého století, slouží jako rozcestík pro mnoho turistických a lyžařských tras a pro horolezce. V údolí byla v letech 1921–1925 postavena chata „Murowaniec”. Proto byla v letech 1921–1923 vytvořena zpevněná cesta (uzavřená pro automobily, která se používá mimo jiné k zásobování chaty). Ostatní budovy v údolí jsou: výcvikové základny horolezců – "Betlejemka" lesovnaTPN – "Księżówka", meteorologická měřicí stanice PAN, strážní domek TPN "„Gawra” a několik pastýřských salaší. V současné době je, jak uvádí Wladyslaw Cywiński, ... nejintenzivněji rozvinuté údolí Tater. Do hodnocení se promítají 3 měřitelné, objektivní faktory: počet lůžek, počet kilometrů vleků a kapacita na jednotku plochy^[2].

Chata Murowaniec v údolí Gąsienicowe je centrem turistických tras:

– modrá značka z Kuźnice přes Boczań, Skupniów Upłaz a průsmyk mezi Kopami do Murowance, odtud na Czarny Staw Gąsienicowy a sedlo Zawrat.

• Doba přechodu z Kuźnice na Murowaniec 2 h, 1,35 h ↓
• Doba přechodu z Murowance na Zawrat: 2,20 h, 1,50 h ↓

– do sedla mezi Kopami také vede žlutá značka údolím Jaworzynką. Doba přechodu z Kuźnice na Murowaniec touto cestou a pokračováním po modré: 2 h (↓ 1.35 h)

– černá na Brzezin přes Psią Trawkę. Čas: 1,45 h, 2,15 h ↑

– zelená do Wierchporońca přes Rówień Waksmundzka, Gęsią Szyję a Rusinowu Polanu. Čas: 3,50 h, 4,15 h zpátky

– žlutá z Kasprowego Wierchu přes Roztokę Stawiańską na Murowaniec, odtud Dolinou Pańszczycą do sedla Krzyżne.

• Doba přechodu z Kasprowego Wierchu na Murowaniec 1,05 hod, 1,25 hod ↑
• Doba přechodu z Murowance na sedlo Krzyżne: 2,45 h, ↓ 2,05 h^[3]

Panorama údolí Dolina Gąsienicowej

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolina Gąsienicowa na polské Wikipedii.

1. RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold Henryk. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wyd. Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1. (polsky) 
2. SZAFER, Władysław. Tatrzański Park Narodowy. [s.l.]: Zakład Ochrony Przyrody PAN, 1962. (polsky) 
3. NYKA, Józef. Tatry polskie. Przewodnik. Wyd. XIII. Latchorzew: Wyd. Trawers, 2003. ISBN 83-915859-1-3. (polsky) 
4. Tatry Zachodnie. Mapa turystyczna 1:20 000. Warszawa: Polskie Przedsiębiorstwo Wydawnictw Kartograficznych, 2005/06. ISBN 83-7329-645-X. (polsky) 
5. Magdalena i Tomasz Zwijacz Kozica. Tatrzańskie pojezierze. Tatry. Tatrzański Park Narodowy, 2008, čís. Nr 2 (24), Wiosna 2008. ISSN 0867-4531. (polsky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolina Gąsienicowa na Wikimedia Commons