Jako doba bronzová se v Česku archeologicky vymezuje období přibližně mezi roky 2000 až 800 př. n. l. Na rozdíl od předchozího eneolitu, je pro tuto etapu lidského vývoje typické masové rozšíření bronzu, který je užíván již nejen jako luxusní zbraně či šperky, ale také k výrobě pracovních nástrojů (sekera, o něco později i srp). V první polovině 8. století př. n. l. dochází k relativně plynulému přechodu ve starší dobu železnou – halštat.
Relativní chronologie
Chronologické členění doby bronzové na českém území vychází z relativní chronologie vytvořené na základě hrobových nálezů německým archeologem Paul Reineckem na počátku 20. století.
Vedle slovního označení (například starší doba bronzová) se v literatuře vyskytují i stupně (např. BA, případně Br A), často ještě detailněji členěné (BA1, případně Br A1). Tyto stupně do svého systému už původně včlenil Paul Reinecke, který zároveň vytvořil chronologii i pro dobu železnou. Doba bronzová odpovídala v jeho původním členění stupňům BA–BD, doba halštatská stupňům HA–HD, vývojem bádání o době bronzové a halštatské se nakonec ukázalo, že doba bronzová zasahuje až do stupně HB a doba halštatská začíná oproti původním předpokladům později.
Starší doba bronzová = BA1, BA2, (BA3) (2300/2200 – 1600 př. n. l.)
Střední doba bronzová = BB, BC (1650/1600 – 1300/1250 př. n. l.)
Mladší doba bronzová = BD, HA1, HA2 (1300/1250 – 1050/1020 př. n. l.)
Pozdní doba bronzová = HB1, HB2, HB2/3 (1050/1020 – 800/750 př. n. l.)
Na přelomu starší a střední doby bronzové dochází ve střední Evropě k zásadnímu kulturnímu zlomu, který se projevil vystřídáním kultur i na českém území. Pravděpodobně ze středního Podunají se rozšiřuje komplex mohylových kultur, v jižních a západních Čechách se rozlišuje českofalcká mohylová kultura, v ostatních oblastech Čech a na jižní Moravě středodunajská mohylová kultura. Území severní Moravy se v této době vyvíjí odlišně, není příliš jasné, zda se jedná o předlužickou kulturu (vyvíjející se pak v lužickou kulturu) jako ve Slezsku, spíše se opatrně hovoří o předlužickém či protolužickém horizontu.
Mladší doba bronzová
Pro mladší (a pozdní) dobu bronzovou je typickým pohřebním ritem ukládání spálených pozůstatků do uren – popelnic, podle kterých se kultury takto zacházející se svými mrtvými označují jako kultury popelnicových polí (velká pohřebiště složená z popelnic). Do jižních, středních a západních Čech zasahuje komplex hornodunajských popelnicových polí, konkrétně se odlišuje v západních Čechách milavečská kultura, ve středních, severozápadních a částečně i jižních Čechách knovízská kultura, na Chebsku se vyděluje chebská skupina.
Archeologie pravěkých Čech. Příprava vydání Luboš Jiráň; redakce Petr Meduna. Díl 5. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2008. 268 s. ISBN978-80-86124-78-0.
Pravěké dějiny Čech. Příprava vydání Radomír Pleiner, Alena Rybová. Praha: Academia, 1978. 871 s.