Doak VZ-4 (továrním označením Model 16) byl americký experimentální konvertoplán postavený na objednávku US Army pro výzkumné účely společností Doak Aircraft Company. Šlo o letadlo s překlopnými zaplášťovanými vrtulemi (koncepce „Tilt Duct“). Stroj byl schopen vertikálního vzletu a přistání (VTOL).[2]
Vývoj a konstrukce
Doak VZ-4 byl původně poháněn motorem Lycoming YT53 (630 kW), který byl posléze nahrazen typem Lycoming T53-L-1 o výkonu 750 kW. Motor umístěný za pilotní kabinou poháněl dvojici překlopných zaplášťovaných vrtulí na koncích nosného křídla. Každý prstenec obsahoval 14 vodících sklolaminátových lopatek, vrtuli s listy z nerez oceli a 9 statorových listů za vrtulí. Výfukové plyny byly odváděn potrubím v trupu do zadní části, kde byly vyfukovány ven a regulovány pomocí svislých klapek a kolektorů. To sloužilo ke stabilisaci stroje ve visu nebo při přechodové fázi do horizontálního letu.[2]
Byl vyroben pouze 1 exemplář (výr. č. 56-9642[2]). Po skončení testů jej US Army předala k dalším zkouškám Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jakmile ukončila testy i agentura NASA, konvertoplán putoval do muzea (U.S. Army Transportation Museum) ve Fort Eustis ve Virginii.[3]
Specifikace
Vystavený konvertoplán Doak VZ-4 ve Fort Eustis, Virginie, USA.
Markman, Steve, and William G. Holder. Straight Up: A History of Vertical Flight. Schiffer military/aviation history. Atglen, PA: Schiffer Pub, 2000. ISBN0-7643-1204-9. (anglicky)
Harding, Stephen (1990). U.S. Army Aircraft Since 1947. Shrewsbury, UK: Airlife. ISBN1-85310-102-8. (anglicky)
The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982–1985). Londýn: Orbis Publishing, 1985. (anglicky)
Swanborough, F.G. and Peter M. Bowers. United States Military Aircraft since 1909. Londýn: Putnam, 1963. (anglicky)
