Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

Discovery systémy pro knihovny umožňují jednotné vyhledávání v různých zdrojů, ke kterým má knihovna přístup, jako jsou katalog knihovny, e-knihy e-časopisy od dodavatelů, předplacené databáze, repozitáře a podobně. Má za cíl doplnit nebo nahradit stávající katalogy OPAC.^[1]

Vyhledávání probíhá díky tzv. centrálnímu indexu. Ten se skládá z:^[2]

• sklizeného obsahu lokálního fondu knihovny - tzn. katalogy, informační zdroje, repozitáře apod. Vyhledávání v knihovnách se díky tomu stalo rychlejší, efektivnější a spolehlivější.
• obsahu získaného na základě licenčních smluv s jednotlivými producenty databází, čímž získali přístup k jejich metadatům.

Tento systém se objevil koncem roku 2000, kdy se sháněl vhodný a přesný systém pro hledání informací.

Uživatelé, kteří v knihovně vyhledávají tištěné materiály, kdysi používali kartotékové katalogy a později počítačové katalogy zvané OPAC. OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů knihovnického automatizovaného systému. Vyhledávání jiných zdrojů než materiálů v katalogu, například elektronických zdrojů, se provádělo (nebo provádí) pomocí samostatných nástrojů, k čemuž byla nutná znalost a odborná terminologie.

S postupem informatizace byly OPACy integrovány s dalšími knihovními systémy, jako jsou systémy pro akvizice a oběh knih. Výsledné monolitické softwarové systémy byly nazvány integrované knihovní systémy.

Někteří autoři používají termíny OPAC nové generace a discovery systém jako synonyma, zatímco jiní rozlišují mezi nimi.

Jak se web rozšiřoval, uživatelé knihoven začali očekávat, že budou moci využívat sbírku ve stylu vyhledávače. Postupně byla vytvořena vyhledávací rozhraní, která byla oproti historickým OPACům shovívavější k překlepům a interpunkčním chybám a nabízela funkce, jako je navrhování souvisejících výrazů a fazetové vyhledávání.^[3]

Referenční knihovníci v polovině roku 2000 také trávili hodně času diskuzemi o informačních silech. Obávali se, že uživatelé knihoven musí hledat různé typy zdrojů pomocí různých nástrojů, což je pro uživatele překážkou a vede k nedostatečnému využívání zdrojů. Knihovníci hledali produkty pro multivyhledávání ve více databázích, které by tato sila zbořily.

• Přístup k velkému množství dat - Vyhledávání může prohledávat data z různých zdrojů (systém objevování má komplexní centrální index předmětů). Například můžete přímo vyhledat článek z časopisu nebo učebnici v systému objevování a nemusíte přecházet z předmětové databáze do katalogu knihovny.
• Řazení výsledků podle jejich důležitosti - “Nejlepší" výsledek je zobrazen první, ne nutně ten nejnovější. Dobré řazení je důležité, protože kvůli širokému vyhledávacímu prostoru se často najde mnoho výsledků.
• Možnost využití fazet - Například lze vyhledávání omezit na všechny shody dostupné online.
• Akceptovatelnost autokorekce - Měli jste na mysli..?
• Průzkumné vyhledávání - Naleznete výsledky zajímavé, které nebyly explicitně požadovány. Například jsou zobrazeny odkazy na podobné výsledky, položky v předmětových databázích nebo články na Wikipedii (integrace jiných webových technologií).^[4]

• Summon (ExLibris) - používá ČVUT^[5]
• Primo (ExLibris) - používá např. Univerzita Karlova, The British Library^[6]
• EBSCO Discovery system (EBSCO Information Services) - používá Národní knihovna ČR, Masarykova univerzita
• WorldCat discovery service - OCLC

• VuFind - používá např. Moravská zemská knihovna
• Aspen Discovery
• Blacklight

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Discovery system (bibliographic search) na anglické Wikipedii.

• Automatizace knihovny
• Informační věda
• Informační technologie
• Z39.50
• API
• OAI-PMH