V dané době byla tato oblast výrazně za jižním polárním kruhem, zdejší fauna proto musela vykazovat přizpůsobení tvrdým klimatickým podmínkám. Jde tak o jeden z pádných důkazů toho, že někteří dinosauři byli teplokrevní a možná také opeření (to však nelze přímo prokázat). Několik zde objevených rodů (Leaellynasaura, Atlascopcosaurus, Timimus, Diluvicursor, dosud nepojmenovaný tyranosauroid či jiný célurosaurní teropod, nepojmenovaný cenagnatid a některé další) představuje zvláštní součást ekosystému tzv. jižních polárních dinosaurů.[1] Histologie fosilních kostí ukazuje, že "polární" ornitopodní dinosauři rostli nejrychleji mezi 1. až 3. rokem věku a dospívali kolem 5. až 7. roku života.[2][3]
Výzkum
Výzkumu zdejších dinosaurů i jiných obratlovců se věnují zejména australští paleontologové, manželé Patricia a Thomas H. Richovi. V době spodní křídy se zde rozkládala rozsáhlá záplavová nížina v riftovém údolí, oddělujícím pevninskou masu Antarktidy (tehdy ještě připojenou k Austrálii). Výzkum zde stále pokračuje a průběžně jsou hlášeny nové objevy.
↑WOODWARD, Holly N.; RICH, Thomas H.; VICKERS-RICH, Patricia. The bone microstructure of polar “hypsilophodontid” dinosaurs from Victoria, Australia. Scientific Reports [online]. 2018-12. Roč. 8, čís. 1. Dostupné online. DOI10.1038/s41598-018-19362-6. (anglicky)
↑Swinburne University of Technology. Shedding light on Australia's polar dinosaurs. phys.org [online]. 2018-01-24 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Stephen F. Poropat; et al. (2018). Early Cretaceous polar biotas of Victoria, southeastern Australia—an overview of research to date. Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/03115518.2018.1453085
