PROFILPELAJAR.COM

Diecézní dům kardinála Trochty
Základní informace
Současný majitel	Biskupství litoměřické
Poloha
Adresa	Komenského 4, Litoměřice, Česko
Souřadnice	50°32′15″ s. š., 14°7′36,84″ v. d.
Další informace
Web	Diecézní dům kardinála Trochty
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecézní dům kardinála Trochty (ve zkratce DDKT) je budova v Litoměřicích v majetku litoměřického biskupství.

Historie

V domě v dnešní Komenského ulici 4, postaveném v roce 1858, sídlil původně Diecézní ústav pro hluchoněmé (něm. Taubstummeninstitut), který v témže roce založil biskup Augustin Bartoloměj Hille.^[1] O ústav neslyšících pečovaly v letech 1910–1939 řádové sestry z rakouské provincie Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.^[2] Byl určen především dětem německé národnosti. V roce 1925 získal objekt podobu, kterou si pak uchoval řadu desetiletí. Nad průčelím vchodu ve druhém patře budovy se nacházejí reliéfy, na nichž jsou vyobrazena řemesla a odbornosti, ve kterých byli hluchoněmí obyvatelé domu vyučováni. Po vypuknutí druhé světové války byla činnost institutu přerušena. Ústav byl definitivně zrušen v roce 1947.^[3]

V letech 1948 až 1950 byl v budově umístěn kněžský seminář litoměřické diecéze, po jeho zrušení ji pak využívala Československá armáda.

V roce 1953 se sem nastěhoval pražský kněžský seminář, tehdy už jediný v českých zemích, a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta. Přestože bohoslovecké fakultě byla propůjčena v roce 1966 do užívání budova litoměřického kapitulního proboštství, s přibývajícím počtem těch, kterým komunistický režim dovolil studovat teologii, se seminář potýkal s nedostatkem ubytovacích kapacit. Situaci zčásti vyřešila přístavba (tzv. Okál podle typu stavby^{[p 1]}), provedená díky finanční pomoci německých katolíků, zejména spolku Ackermann-Gemeinde. Ta umožnila snížit faktický počet seminaristů ubytovaných v původní části budovy, dimenzované pro 90 ubytovaných, z asi 200 na zhruba 160. V roce 1987 byla provedena oprava vnějšího pláště domu s výměnou oken, financovaná z vlastních zdrojů církve, zejména pak ze sbírek věřících v moravských diecézích.

Po návratu kněžského semináře do Prahy v roce 1990 sloužil dům jako teologický konvikt. Protože nebylo jasné, zda zde konvikt zůstane, neboť se uvažovalo o jeho přestěhování do Brna, prováděla se v objektu jen nejnutnější údržba. Na potřebnou generální rekonstrukci se nedostávalo finančních prostředků. S ohledem na stav budovy i její nedostatečnou využívanost vzhledem ke stále klesajícímu počtu studentů byl proto konvikt v roce 2002 přestěhován do Olomouce.

Využití ve 21. století

Od 1. září 2002 vzniklo, z rozhodnutí biskupa Koukla, v objektu středisko pastoračních aktivit označované jako Diecézní dům kardinála Trochty (DDKT). Ubytovací kapacity slouží pro vícedenní setkání kněží i věřících, volné pokoje jsou nabízeny veřejnosti k dočasnému bydlení (například víkendové nebo prázdninové pobyty). K dispozici jsou čtyři učebny, tělocvična, hřiště, parkoviště, velká zahrada a dvě kaple – velká kaple Nejsvětějšího Srdce Páně (zrekonstruovaná v roce 2015^[4]) a zahradní Mariánská kaple. Jídelnu s kapacitou přes 100 osob lze využít i jako přednáškový sál. V domě se také nacházejí dvě diecézní centra litoměřické diecéze (pastorační centrum a centrum pro mládež). Od roku 2010 využívá volné ubytovací kapacity společnost s ručením omezeným, která zde provozuje hostel u sv. Štěpána a jejímž jediným společníkem je litoměřické biskupství. Od roku 2015 je v diecézním domě vybudován minipivovar a restaurace, které se provozují pod názvem Biskupský pivovar U sv. Štěpána.^[5]

Ředitelé a představení domu

1859 Anton Demuth, ředitel Diecézního ústavu pro hluchoněmé (lat. Institutus surdomutorum), n. 8. 4. 1828 Jablonensis, † 1. 10. 1891
1892 vacat
1893 Karel Kotler (Car. Kotler), ředitel, n. 8. 8. 1858 Turnau, o. 3. 6. 1883, † 13. 7. 1918^[6]
1911 Jan Váchal (Johann Váchal), ředitel, n. 23. 3. 1857 Krastavice, o. 20. 7. 1884, † 15. 11. 1917
1918 vacat
1919 – 1945 Jan Otto (Joann. Otto),^[7] ředitel, 4. 5. 1885 Rumburg, o. 11. 7. 1909, † 1. 6. 1952^[8]
...^?
1950 – 1953 František Rabas, rektor kněžského semináře
1960 – 1966 Jan Peprla, rektor
1966 – 1974 Josef Poul, rektor
1974 – 1982 Václav Červinka, rektor
1982 – 1986 Antonín Doležal, rektor
1986 – 1990 Vojtěch Cikrle, rektor
1990 – 2002 František Koutný, rektor Teologického konviktu
2002 – 2002 Alois Kubišta, správce DDKT v období povodní 2002
2002 – 2003 Martin Davídek, ředitel DDKT
2003 – 2011 Jan Jaczenko, ředitel DDKT
2011 – 2018 Richard Kirbs, provozní vedoucí DDKT^[9]
od 2019 Yvona Jakoubková, ředitelka DDKT^[10]

Okolní objekty

Odkazy

Poznámky

↑ Dřevostavby typu OKAL

Reference

↑ KASTNEROVÁ, Eva. Pohled slyšících vedoucích pracovníků na zaměstnávání neslyšících pedagogů na školách pro sluchově postižené. Olomouc, 2015 [cit. 2020-11-24]. 138 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Eva Souralová. s. 29. Dostupné online.
↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 220.
↑ HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999. 395 s. ISBN 80-7216-096-6.
↑ Kaple v diecézním domě má novou podobu [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné online.
↑ Biskupský pivovar U sv. Štěpána [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné online.
↑ VOLKERY, Augustinus. Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam. Litoměřice: Verlagsbuchdruckerei „Union“, Leitmeritz, Domgasse 16, 1937. 104 s. (němčina)
↑ MÁZEROVÁ, Romana. Kultura komunity neslyšících v České republice. Praha: Open Society Institute, 1999. 88 s. Dostupné online.
↑ Kalendárium neslyšících
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Biskupství litoměřické - diecézní dům kardinála Trochty [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecézní dům kardinála Trochty na Wikimedia Commons
Diecézní dům kardinála Trochty
Hostel u sv. Štěpána
Biskupský pivovar Litoměřice

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.