Dibutylcínoxid

dibutylcínoxid
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevDibutylcín oxid, dibutylstannanon
Anglický názevDibutyltin oxide
Německý názevDibutylzinn oxid
Funkční vzorec(C4H9)2SnO
Sumární vzorecC8H18OSn
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS818-08-6
PubChem61221
SMILESO=[Sn](CCCC)CCCC
InChIInChI=1/2C4H9.O.Sn/c2*1-3-4-2;;/h2*1,3-4H2,2H3;;/rC8H18OSn/c1-3-5-7-10(9)8-6-4-2/h3-8H2,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost248,92 g/mol
Teplota tání300< °C (rozklad při 210 °C)
Hustota1,600 g/cm3
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR21 R25 R36 R48 R50
S-větyS1 S35 S36 S45 S60 S61
Teplota vznícení279 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dibutylcínoxid ((C4H9)2SnO), je organická sloučenina (konkrétně organocínová sloučenina).

Použití

Dibutylcínoxid (DBTO) se částečně používá v regioselektivní alkylaci, acylaci a sulfonaci některých vícesytných alkoholů (polyolů):

Reakce

Lze jej též použít např. pro urychlení polyesterifikace.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dibutyltin oxide na anglické Wikipedii.

  1. a b Dibutyltin oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MLEZIVA, Josef. Polyestery, jejich výroba a zpracování: určeno [také] stud. na odb. školách chemickotechnologických. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1978, s. 114. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d0725fa0-aa8c-11e8-830e-005056825209

Externí odkazy