Deneb
Souhvězdí Labutě
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Labuť (Cygnus)
Rektascenze	20h41m25,9s
Deklinace	+45° 16′ 49″
Paralaxa	0,00229"
Vzdálenost	3000±200 ly (802±66 pc)
Barevný index (U-B)	−0,23
Barevný index (B-V)	0,09
Barevný index (V-R)	0,11
Barevný index (R-I)	0,10
Zdánlivá hvězdná velikost	+1,25
Absolutní hvězdná velikost	−8,4
Vlastní pohyb v rektascenzi	2,01 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	1,85 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Hmotnost	21 M☉
Poloměr	203 R☉
Zářivý výkon (V)	210 000 L☉
Povrchová teplota	8 700 K
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 197345
Bonner Durchmusterung	BD +44°3541
Bright Star katalog	HR 7924
2MASS	2MASS J20412592+4516491
SAO katalog	SAO 49941
Katalog Hipparcos	HIP 102098
Tychův katalog	TYC 3574-3347-1
General Catalogue	GC 28846
Bayerovo označení	α Cyg
Flamsteedovo označení	50 Cyg
Synonyma	ADS 14172 A, CCDM J20415+4517A, CEL 5144, FK5 777, GCRV 12971, 2MASS J20412592+4516491, PLX 4935, PPM 60323, ROT 3019, UBV 17953, WDS J20414+4517A
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deneb (α Cygni) je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě a jedna z nejvýraznějších hvězd na noční obloze. Nachází se zhruba 3000 světelných let od Země,^[1] přesto je díky své mimořádné jasnosti viditelná i pouhým okem. Deneb má zdánlivou velikost +1,25 a patří mezi nejzářivější známé hvězdy v naší Galaxii.^[2]

Jde o bílého veleobra spektrální třídy A2 Ia,^[3] s absolutní magnitudou asi −8,4, čemuž odpovídá více než stotisícinásobná svítivost Slunce. Moderní studie udávají svítivost v rozmezí (1,6–2,0)×10^5 L_☉ a hmotnost přibližně 20–25 M_☉.^[4] Deneb je jedním z vrcholů nápadného asterismu Letního trojúhelníku (společně s Vegou a Altairem).^[5]

Deneb má poloměr asi 200násobný oproti Slunci.^[6] Povrchová teplota se pohybuje okolo 8500 K, což hvězdě propůjčuje bílou až jemně namodralou barvu. Patří mezi mírně proměnné hvězdy typu Alfa Cygni, což znamená, že vykazuje nepravidelné změny jasnosti způsobené pulzacemi a nestabilitami ve vnějších vrstvách.

Díky své velké vzdálenosti, asi 3000 světelných let, je Deneb jednou z nejvzdálenějších hvězd pozorovatelných pouhým okem. Kdyby se nacházela ve stejné vzdálenosti jako Sirius (8,6 světelných let), byla by její jasnost na obloze srovnatelná s Měsícem v úplňku.^[7]

Deneb se nachází v pokročilé fázi vývoje hmotné hvězdy. Po vyčerpání vodíku v jádře se z hvězdy stal veleobr, který spaluje těžší prvky. Předpokládá se, že svůj život zakončí jako supernova typu II, na jejíž pozůstatku vznikne neutronová hvězda či černá díra.^[8] Vysoká míra úbytku hmoty způsobená hvězdným větrem ovlivňuje jak její další vývoj, tak okolní mezihvězdné prostředí. Struktura tohoto hvězdného větru je předmětem intenzivního výzkumu.^[9]

Deneb je prototypem proměnných hvězd typu Alfa Cygni a hraje důležitou roli při studiu závěrečných fází vývoje masivních hvězd. Analýza její atmosféry, hvězdného větru a celkové variabilty napomáhá lepšímu pochopení procesů při tvorbě těžších prvků, chemického obohacování mezihvězdné látky a evoluce galaxií.

Deneb je snadno viditelný na letní obloze severní polokoule. Patří k vrcholům tzv. letního trojúhelníku a je součástí asterismu Severního kříže v rámci souhvězdí Labutě. Pokud bychom jej chtěli najít, stačí vyhledat nejjasnější hvězdy Labutě – Deneb tvoří zadní část (ocas) mytické Labutě.

Název „Deneb“ pochází z arabského slova ذنب (Dhanab), které znamená „ocas“, neboť ve starověkých představách představuje ocas Labutě.^[2] V čínské astronomii je Deneb znám jako Tchien-ťin (天津, „Nebeský brod“) a bývá spojován se známou legendou o Altairu a Vezze (Niulang a Zhinü).

• V povídce „Stroj, který vyhrál válku“ od Isaaca Asimova (ve sbírce Sny robotů) vystupuje Deneb jako domovská soustava nepřátelské civilizace.^[10]
• Ve stejné sbírce, v povídce „Pocit moci“, Asimov zmiňuje pokračující konflikt se světem Denebu.^[11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Deneb na Wikimedia Commons
• Deneb na The Encyclopedia of Science (anglicky)
• Deneb v databázi SIMBAD (anglicky)