Dekánská plošina दक्खन के पठार दख्खनचे पठार سطح مرتفع دکن దక్కను దిద్దుబాటు ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ Deccan Plateau
Dekánská plošina
Nejvyšší bod	1000 m n. m.
Délka	1000 km
Šířka	600 km
Rozloha	1 000 000 km²
Nadřazená jednotka	Indický subkontinent
Sousední jednotky	Sátpurá, Východní Ghát, Západní Ghát
Světadíl	Asie
Stát	Indie Indie
Povodí	Gódávarí, Kršná
Souřadnice	15° s. š., 77° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dekánská plošina (ang. Deccan Plateau) je rozsáhlá náhorní plošina, která zabírá střední část Indického subkontinentu (zejména státy Maháráštra, Telangána a Karnátaka). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km². Její nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m, na severu se místy svažuje až na 100 m n. m. naopak vrcholy kopců na jihu šplhají přes 900 m.^[1]

Předpokládá se, že název vznikl zkomolením sanskrtského slova dakšin („jih“).

Jedná se o geologicky velmi staré území (platformu), které bylo až do druhohor spojeno s Madagaskarem. Tvoří jej krystalické horniny (nejvíce žuly a ruly), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himálajského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní vulkanickou tabuli), jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenily a získaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - Západní Ghát (2 695 m n. m.), Východní Ghát (1 680 m n. m.). Na severu je Dekánská plošina ohraničená hřebenem Vindhja (881 m n. m.).

• hindsky दक्खन के पठार, Dakkhan ké pathár,
• maráthsky दख्खनचे पठार, Dakkhančé pathár,
• urdsky سطح مرتفع دکن, Satah martfa'a Dakan,
• telugsky దక్కను దిద్దుబాటు, Dakkanu diddubátu,
• kannadsky ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ, Dakhan prastabhúmi,

Tato plošina vznikla silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 až 66 miliony let), tento jev mohl být také jednou z příčin vyhynutí neptačích dinosaurů před 66 miliony let.^[2] Podle některých studií odstartoval nejintenzivnější fázi sopečného běsnění dopad asteroidu Chicxulub.^[3][4] Dekkánské trapy jsou dnes jednou z největších známých magmatických provincií světa.^[5][6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dekanská plošina na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dekánská plošina na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dekánská plošina

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.