Deindustrializace je definována jako dlouhodobý úbytek zaměstnanců ve výrobním sektoru. Je spjata s přesunem průmyslové výroby do jiných rozvojových států mimo velká města a s technologickými inovacemi ve výrobě. U obou těchto případů se zvyšuje počet i podíl zaměstnanců v nevýrobních sektorech. V druhé polovině 20. století se objevuje v Evropě.

• Pozitivní deindustrializace je spjata s redukcí pracovních sil, výsledkem je růst produktivity práce.
• Negativní deidustrializace se vyznačuje úpadkem výroby a uvolněním pracovní síly, která vede ke zvýšení nezaměstnanosti.

• pokles poptávky,
• vyčerpání zdrojů,
• zvýšení cen vstupních surovin,
• nová intenzivnější technologie,
• zahraniční konkurence,
• odstranění dotací a podpor,
• zatížení výroby vyššími daněmi nebo poplatky

• změna v sociální struktuře obyvatelstva
• změna chování obyvatel
• změna v demografické reprodukci obyvatelstva
• změna kultury

• HRUŠKA – TVRDÝ L. (2011): Industriální město v postindustriální společnosti. ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s, Ostrava. 222 s. ISBN 978-80-904810-1-5.
• Rozvoj regionů - regionální výroba a SLUžBY-- vybrané pojmy, vývoj v eu, [cit. 10. 12. 2016], is.muni.cz (2016).
• Geografie světového hospodářství (2016). Proces industrializace, [cit. 10. 12. 2016]
• Ekonomická geografie – Proměna globální ekonomiky a průmyslu, [cit. 10. 12. 2016], is.mendelu.cz (2016).

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.