O pohrdání světem a o nicotnosti člověka (orig. Liber de contemptu mundi, sive De miseria humanae conditionis) je asketický traktát středověkého kardinála Lothara, pozdějšího papeže Inocence III.^[1] Tato kniha byla ve 12.–14. století neobyčejně rozšířena. Autor zamýšlel napsat i druhou část svého traktátu, kterou již nechtěl věnovat nicotnosti člověka, ale jeho velikosti. Svůj úmysl ovšem nesplnil.^[2]

Proti tomuto asketickému dílu byl zaměřen traktát Giannozza Manettiho „O důstojnosti a skvělosti člověka“, věnovány kráse a velikosti člověka.^[3] Ve své knize nesouhlasí Manetti s úvahami Inocence III., jež byly z hlediska životně optimistické humanistické koncepce světa a člověka nesmyslné.^[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku De Miseria Condicionis Humane na anglické Wikipedii.

v češtině

• GORFUNKEL, Alexandr Chaimovič, 1987. Renesanční filozofie (původním názvem: Filosofija epochi vozroždenija). Překlad : Otto Vochoč. 1. vyd. Praha: Svoboda. 377 s. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.