Dana Konečná (* 1931) je česká lingvistka. Zabývá se problematikou počítačového zpracování přirozeného jazyka, věnuje se strojovému překladu a také bohemistice.^[1] Působila na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na oddělení pro teorii strojového překladu při katedře českého jazyka, obecného jazykozpytu a fonetiky. Toto oddělení vzniklo v roce 1957 pod vedením Petra Sgalla a v roce 1972 se z filozofické fakulty přesunulo na matematicko-fyzikální fakultu. Dana Konečná je autorkou prvního morfologického analyzátoru pro češtinu, na němž spolupracovala s programátorem Martinem Plátkem na počítači MINSK.

• Základy jazykovědy: Skriptum pro posluchače Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1977
• Cesty moderní jazykovědy, 1964 (spolu s Petrem Sgallem a Bohumilem Palkem je autorkou části Jazyk a technika)^[2]

• Poznámky k významům „izolovaných“ pádů v současné spisovné češtině, Slovo a slovesnost, 21, 1960, 24-33
• Ke zkoumání češtiny z hlediska strojového překladu, Naše řeč, 43, 1960, 156-163^[3]
• K otázce druhů objektu podle významu, Slavica Pragensia, 8, 1966, 311-316
• Jeden z přístupů k popisu objektu českého slovesa, Slavica Pragensia, 10, 1968, 187-192
• O významech pádů v současné češtině, zejména v místních určeních, Slovo a slovesnost, 30, 1969, 347-357^[4]
• O významech českých pravých předložek, Slovo a slovesnost, 35, 1974, 261-264^[5]
• Zur Benennung auf der Basis der Ähnlichkeit, Linguistica generalia, 2, 1977, 147-150 (něm.)
• První pokus se strojovým překladem v Československu, Naše řeč, 43, 1960, 109-111^[6]