Daitó-rjú aiki-džúdžucu (japonsky 大東流合気柔術), anglickým přepisem Daito-ryu Aikijujutsu, je jedna z nejstarších japonských korjú, starých škol bojových umění, předávána v rodině Takeda, které se stalo široce známým na počátku 20. století zásluhou mistra Sókaku Takedy. S. Takeda se extenzivně trénoval v mnoha bojových uměních (mezi nimi Kašima Šinden džikišinkage-rjú (鹿島神傳直心影流) a sumó (相撲)). Svůj styl nazval daitó-rjú (大東流, v překladu Velký východní styl/škola). Ačkoliv tradice školy prohlašují, že styl má několikasetletou tradici, neexistují záznamy/svědectví o škole (rjú - 流) před S. Takedou. Ačkoliv je pokládán za obnovitele školy, prokazatelná historie Daitó-rjú začíná u něj.
Pravděpodobná historie
Jinak školu pravděpodobně založil (základy) císař Keiko. Jako ucelený styl ho později založil Minamoto Jošimicu. Škola se poté začalo předávat po 24 generací až k Takeda Nobutorovi. V jeho době se škola rozdělila na Hlavní linii Takeda-rjú (Takeda Kozonosuke Nobutomo), Šingen-rjú (Takeda Šingen/Harunobu) a právě Daito-rjú (Takeda Kunicugu). Linie Daito-rjú se poté rozdělila na dvě linie Hlavní linie Daito-rjú a Aizu Takeda, které poté sjednotil Takeda Sokaku. Mezi nejznámější žáky školy patří Morihei Uešiba. Daitó-rjú aiki-džúdžucu vyučuje úplnému bojovému umění, které zahrnuje údery, kopy, škrcení, hody, páky, techniky na zemi, tlaky na vitální body a techniky se zbraněmi, které se dříve učili samurajové. Je také potomkem (nebo odnoží) Takeda-rjú.
Historie
Legendy o původu
Jamato Takeru no Mikoto
Jamato Takeru no Mikoto (82-113) je považován za praotce (Taiso) Daito-rjú. V jeho době se tak umění ještě nejmenovalo. V roce 97, za vlády císaře Keikó, došlo ke vzpouře muže jménem Kumaso. Jamato Takeru, následník trůnu císaře, proto dostal rozkaz zahájit trestnou výpravu. Cestou (trestnou výpravu) prošel očistným obřadem u vodopádu Kamijo. Dal nohy na dno vodopádu, otevřel ruce, naplnil se silou ducha a shromáždil všechnu sílu těla do konečků svých prstů. Tváří v tvář obloze několikrát plácl nahoru, načež sklonil ruce a provedl několik silných úderů paží. Poté, co princ tento čin vykonal, rozhodl se zaútočit na Kumasoa. V přestrojení za ženu se vkradl do nepřátelského tábora a vystopoval jejich vůdce, který v tu dobu spal. Když se na něj chystal zaútočit, princ otevřel náruč, naplnil se duchovní silou a shodil vůdce Kumasa dolů, poté, co mu vytrhl meč. Tato technika natahování paží a klanění byla počátkem Aiki. Princ poté pilně studoval a prohlásil, že je schopen chránit palác Takeda no Kimi no Mikoto. Oba (Jamato Takeru a císař Keikó) jsou tedy patrony této školy.[1][2]
Sadazumi a Minamoto no Cunemoto
Další zmínky můžeme nalézt v devátém století (850-880). Princ Teidžin Sadazumi Fudžiwara vyvinul metodu, jak v boji zatlačit holýma rukama do otvorů v brnění samurajů nebo udeřit do špatně chráněných míst. Jeho syn Cunemoto tento systém rozšířil a kladl zvláštní důraz na nalezení správné vzdálenosti (Ma-Ai) k nepříteli, což bylo rozhodující v soubojích proti různým zbraním. [3][4]
Minamoto Jošimicu
Další informace jsou Minamoto Jošimicuovi. Šinra Saburo Minamoto no Jošimicu prováděl pečlivé anatomické studie na bojištích a popravištích. Pitval mrtvá těla a pravděpodobně testoval údery, držení, kloubové zámky a tlakové body na zločincích, kteří měli být popraveni a válečných obětí. [5][6][7] Také se říká se, že velkou část svých techniky aikidžudžucu vymyslel poté, co pozoroval pavouka dovedně lapajícího velký hmyz do své jemné sítě. [7]
Historie
Založil ji v roce 1087Šinra Saburó alias Minamoto no Jošimicu (1045–1127), samuraj z klanuMinamoto, konkrétně z jeho nejmocnější větve Seiwa Gendži (potomci císaře Seiwy). Jošimicu v dětství pobýval v paláci, zvaném Daitó (大東) v provincii Ómi, podle kterého byla nazvána škola Daitó-rjú. Dle počáteční historie daitó-rjú, Jošimicu pitval těla mužů zabitých v bitvách a tím studoval možné účinky úderů na akupresurní body (kjúšodžucu) a pak na jejich tělech. Kvůli válečnému stavu při válce Gosannen se stal Jošimicu pánem provincie Kai, kde se také usadil. Jošimicův pravnuk Nobujoši posléze převzal příjmení Takeda a techniky vytvořené Jošimicuem byly v tajnosti předávány po generace v klanu Takeda z otce na syna po staletí až do 19. století, kdy Sókaku Takeda (1859 - 1943) začal učit veřejnost.
Běžně se říká že v Daito-rjú je 2 884, ale jejich kombinováním se dá získat více než 10 000 technik a každá odnož Daito-rjú je má trochu jiné (tedy je jich více). Zde jsou napsány pouze ty které jsou systematizovány do systému přenosu, který je v Daito-rjú aikidžudžucu jedinečný. V zásadě je třeba k tomu, aby někdo mohl získat Menkyo Kaiden (plné zvládnutí umění) se naučit základy aplikované na 118 technikách zvaných Šoden, rozdělených do 7 skupin.
*Techniky zvané Omote (表) (viditelné) jsou techniky, které se učí všichni studenti Daito-rjú a takovéto techniky lze předvést veřejnosti (ukázka = enbutaikai/embukai). Techniky zvané Ura (裏) (skryté/tajemství) jsou techniky, které se učí pouze pokročilí studenti a není dovoleno je předvádět veřejnosti. [11] (neplést s omote a ura v aikidu kde je myšlen prostor před a za útočníkem např. technika Ikkyo Omote a Ikkyo Ura.)[12][13]
↑ Historie Aikidó | Aikidó Klub Sei Shin České Budějovice. www.aikido-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31.
↑ abAikijujitsu: A history | SEIKOKAN DOJO Yoshinkan Aikido in Windsor [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky)