Dafnis a Chloé (asi 2. století, Ποιμενικων των περι Δάφνιs καὶ Χλόη Λεσβιακων λογου) je starověký milostný román z pastýřského prostředí, který napsal řeckýspisovatelLongos.[1] O autorovi a o vzniku románu není prakticky nic známo. To, že dílo pravděpodobně vzniklo ve 2. století, bylo určeno na základě jeho lingvistického rozboru.
Obsah románu
Román se odehrává na ostrově Lesbos (ostrov je proto považován za autorovo rodiště nebo působiště), má čtyři knihy a podle autorova vyjádření byl napsán podle obrazu, který na ostrově nalezl. Je v něm vylíčen příběh odloženého syna bohatých rodičů Dafnise, kterého našli a vychovali pastýři. Podobný osud měla dívka Chloé. Oba mladí lidé pásli stáda koz a ovcí, zamilovali se do sebe, za pomoci bohů i vlastním přičiněním překonali mnohé nástrahy osudu, našli své rodiče a nakonec se šťastně vzali. Dílo má silný erotický podtón zvláště v popisu změny jejich nevinné dětské lásky v lásku fyzickou a v líčení milostné neobratnosti obou hlavních postav.
Dafnis a Chloe, obsaženo společně s Héliodórovým románem Příběhy aithiopské v knize Antická próza I. - Láska a dobrodružství, Odeon, Praha1971, přeložil Rudolf Kuthan,