D'Artagnan se narodil v Lupiacu v Gaskoňsku (dnes v departement Gers) jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec Bertrand II. de Batz de Castelmore seigneur de La Plaigne byl velitelem osobní stráže králeJindřicha IV. a byl zabit při ochraně králova života. D'Artagnan chtěl jít v otcových šlépějích a chtěl se stejně jako jeho bratři stát mušketýrem. Tito mušketýři byli bezprostředně podřízeni králi. Za Ludvíka XIII. byl Charles d´Artagnan již členem Královských mušketýrů. Jeho jméno figuruje na soupisce z roku 1633.[1] Lze předpokládat, že již byl několik let v Paříži, sloužil i v jiných jednotkách a účastnil se i bojů za Ludvíka XIII. O rok později 1634 se stal kapitánem Královských mušketýrů hrabě deTroisvilles. Tento gaskoňský šlechtic je známý z románu Tři mušketýři jako hrabě de Tréville. Ludvík XIII. umírá 14 května 1643, nastává vláda regentky Anny Rakouské a prvního ministra Mazarina. O tři roky později roku 1646 byl oddíl Královských mušketýrů rozpuštěn[2]
D'Artagnanovo rodiště, zámek de Castelmore v Lupiacu.
D'Artagnan však pokračoval v královských službách především během povstání Frondy jako agent kardinálaMazarina, královského osobního rádce a francouzského prvního ministra. Na základě této věrné služby pověřoval král Ludvík XIV. d'Artagnana mnoha tajnými a delikátními úkoly, které vyžadovaly velkou prozíravost a bystrý úsudek. Za jeho služby mu roku 1654 král Ludvík XIV. daroval výnosný úřad Správce Královské voliéry a d´Artagnan si mohl koupit v Paříži dům ( v rue de Bac, dnes dům již neexistuje). Roku 1657 Mazarin obnovil oddíl Mušketýrů, kterým se říkalo šedí, podle barvy koní.
Zde byl d ´Artagnan od roku 1658 poručíkem.
V roce 1659 se oženil s Charlotou - Annou de Chanlecy, paní de Sainte-Croix. Svatební smlouvu stvrdil Ludvík XIV. i Mazarin. Z manželství se narodili dva synové oba jménem Luis. Manželství dlouho netrvalo a po smrti d´ Artagnana, král uspořádal oficiální křest pro oba syny, kterého se účastnili členové královské rodiny a zajistil oba i finančně. [3] Byl to akt vděku za prokázané služby.
D'Artagnan je známý také v souvislosti se zatčením Nicolase Fouqueta, správce financí Ludvíka XIV.. Osobní setkání s d'Artagnanem a Fouquetem zmínila Marie de Sévigné ve svém dopise z 27. 11. 1664 (česky vyšlo pod titulem Rozhovory na dálku).[4] Aféra a proces trvaly 4 roky a po celou dobu d´Artagnan Nikolase Fouqueta osobně střežil. Fouquet byl zatčen d´Artagnanem 5. září 1661 na králův rozkaz a za dva dny z Angers převezen do Bastily. Teprve roku 1665 ho d´Artagnan dovezl osobně do pevnosti Pignerol a služba mu skončila. Fouquet byl odsouzen k vězení na doživotí. Král ho za tyto služby jmenoval hrabětem. V roce 1667 byl jmenován Kapitán-poručíkem Královských mušketýrů.
Od roku 1667 byl d'Artagnan guvernérem v nizozemském Lille, ale velmi toužil vrátit se k vojsku. To se mu podařilo až při tažení Ludvíka XIV. proti spojeným nizozemským provinciím. Při obléhání Maastrichtu 25. června roku 1673 byl však d'Artagnan smrtelně raněn, když mu střela z muškety rozervala hrdlo. Místo hrobu je neznámé, předpokládá se kostel v obci Wolder u Maastrichtu.[5]
Gérard Barray ve francouzském filmu Tři mušketýři (Les trois mousquetaires) z roku 1961,
Michael York v britských filmech Tři mušketýři (The Three Musketeers, 1973), Čtyři mušketýři (The Four Musketeers, 1974), Návrat mušketýrů (The Return of the Musketeers, 1989) a v televizním filmu La Femme Musketeer z roku 2003,
Michail Bojarsky v ruském muzikálu D'Artagnan a tři mušketýři z roku 1978 a v jeho dvou pokračováních (1992 a 1993),
Louis Jourdan v americkém televizním filmu Muž se železnou maskou (The Man in the Iron Mask) z roku 1977,
