Důl Hedvika
Základní údaje
Jiné názvy	Albrecht, závod 2 dolu Julius Fučík
Typ díla	hlubinný
Hornina	černé uhlí
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Okres	Karviná
Obec	Petřvald
Revír	Ostravsko-karvinský
Souřadnice	49°49′32,39″ s. š., 18°21′59,44″ v. d.
Provozní údaje
Vlastník	Báňská a hutní akciová společnost
Období těžby	1879
Kód památky	11283/8-3937 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Hedvika byl černouhelný hlubinný důl petřvaldské dílčí pánve v Petřvaldě, okres Karviná.

V majetku těšínských knížat resp. Těšínské komory byly i železárny v Třinci. Když železárny zaváděly výrobu železa pomocí koksu, zakoupil těšínský kníže arcivévoda Albrecht důl Gabriela a založil těžířstvo Kamenouhelné doly Jeho císařské výsosti arcivévody Albrechta. Ani tato akvizice však hutím nestačila, a proto dal arcivévoda hloubit v roce 1872 jámu Albrecht. Hloubení bylo náročné; potýkalo se s tekutými písky a proto trvalo dva roky. Hloubení předcházel geologický průzkum v letech 1858-1863.^[1]

V roce 1879 důl zahájil těžbu. Po smrti arcivévody Albrechta přebral v roce 1895 správu Těšínské komory jeho synovec arcivévoda Bedřich.

• V roce 1906 za účasti vídeňské banky Bodencreditanstalt prodal arcivévoda Bedřich doly a hutě akciové společnosti Rakouská báňská a hutní společnost
• V roce 1915 byla zrušena třídírna a vytěžené uhlí se dopravovalo na důl Pokrok lanovou dráhou dlouhou 1 100 metrů.
• Po první světové válce byla společnost nostrifikována, její sídlo bylo přeneseno z Vídně do Brna
• V roce 1925 byl důl přejmenován na důl Hedvika po patronce Slezska^[1]
• V roce 1930 bylo sídlo společnosti přeneseno do Prahy
• Roční těžba v roce 1926 dosáhla 500 000 tun.

• V roce 1953 byl důl sloučen s dolem Pokrok (Julius Fučík) a dále nesl název Julius Fučík, závod 2
• V roce1975 byly vytěženy dobyvatelné zásoby^[2] mimo ochranný pilíř
• Při těžbě ochranného pilíře likvidované jámy došlo 20. 8. 1979 k sesutí ústí jámy Hedvika č. 2, při němž propadla těžní věž do vzniklého kráteru. ^[3]

Památkovou ochranu požívala pouze strojovna v krátkém období 17. květen 1996 - 26. březen 1999.^[4]