Dřínek (německy Trinka) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 3,5 kilometru severovýchodně od Hrobčic. Zůstalo po ní katastrální území Dřínek o výměře 1,41 km².[1] Vesnice zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Asi 800 metrů jihozápadně od bývalé vesnice se nachází přírodní rezervace Dřínek.
Název
Název vesnice je zdrobnělinou slova dřín (staročesky dřien) a německá varianta je odvozena ze tvaru druhého pádu. V písemných pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in Drzienku (1492), Drzinek (1628–1634), Tržinka (1787) a Třinka (1833).[2]
Historie
První písemná zmínka o Dřínku pochází z roku 1492,[2] kdy vesnice patřila k bílinskému panství, u něhož zůstala až do devatenáctého století. Další zmínka z roku 1643 se vztahuje ke značným škodám způsobeným oddíly císařské armády. Po třicetileté válce ve vsi žilo pět sedláků a čtyři chalupníci.[3] Škody způsobili také ruští kozáci a pruští vojáci v roce 1813 během napoleonských válek. Válečné události vedly k nedostatku potravin, který umocnila neúroda v letech 1816 a 1817.
Vesnice mívala zemědělský charakter, který si udržela až do svého zániku. Evidence z roku 1833 zaznamenala 21 domů se 129 obyvateli, kteří chovali celkem sedm koní, osmnáct volů, dvanáct krav a dvanáct koz. Typické bylo ovocnářství, zejména pěstování jablek, vlašských a lískových ořechů. Úrodu jablek v letech 1826–1832 zničily přemnožené housenky. V roce 1832 vesnici postihla epidemie cholery, ale hygienická osvěta šířená radovesickým farářem zabránila úmrtím. Roku 1859 byla na návsi postavena novorománská kaple.
V devatenáctém století mezi Dřínkem a Radovesicemi fungovaly drobné jámové lomy na vápenec, z něhož se vyrábělo vápno pro místní potřebu. Vápenky zůstaly v provozu do začátku dvacátého století. V roce 1919 ve vsi kromě zemědělců působil pokrývač, švec, hospodský a pošťák.
Vesnice byla úředně zrušena v letech 1969–1971 kvůli budování Radovesické výsypky povrchového Lomu Maxim Gorkij. Její obyvatelé se přestěhovali do Bíliny.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 124 obyvatel (z toho 53 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 120 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 142 obyvatel: osm Čechoslováků a 134 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[6]
Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
| Obyvatelé
|
105 |
105 |
95 |
116 |
123 |
124 |
142 |
81 |
81 |
— |
— |
— |
— |
1
|
| Domy
|
21 |
21 |
21 |
22 |
24 |
26 |
30 |
26 |
— |
— |
— |
— |
— |
—
|
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Razice.
|
Reference
- ↑ Katastrální území Dřínek [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Dřínek, s. 471.
- ↑ MACH, Karel; DVOŘÁK, Zdeněk; BORŠIOVÁ, Jana; VANÍKOVÁ, Anna; VANÍK, Jiří. Radovesická výsypka. Bílina: Bílinská přírodovědná společnost, 2022. 142 s. ISBN 978-80-905739-5-6. S. 48. Dále jen Radovesická výsypka (2022).
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.
