Dölsach je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Lienz. Obec náleží pod soudní okres Lienz.
V obci se nachází římské archeologické naleziště Aguntum.
Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.
Geografie
Obec Dölsach leží na dně údolí Lienz a táhne se od východních svahů vnějšího údolí Debanttal přes obec Dölsach a její okolí až k polím před Lengbergem (Nikolsdorf). Hlavní obec Dölsach leží východně od Lienzu v nadmořské výšce 731 metrů. Na jižní hranici protéká řeka Drau v nadmořské výšce 640 metrů. Nejvyššími vrcholy jsou Geißkofel (2816 m) a Törlkopf (2821 m) na severu ve skupině Schober.
Rozloha obce je 24,16 km². Z toho 23 % tvoří zemědělská půda, 49 % lesy, 14 % vysokohorské pastviny a 9 % vysokohorské oblasti.[2]
Sousední obce
Historie
Osada Aguntum byla založena kolem roku 800 př. n. l. Kolem roku 400 je vytlačili Keltové a v roce 113 př. n. l. převzali Aguntum Římané. Císař Claudius udělil statut města a za Caesara byla vybudována silnice z Aquileie přes Plöckenský průsmyk (Plöckenpass) do Aguntum. Ve staletích následujících po odchodu Římanů bylo Aguntum téměř zcela zničeno sesuvy půdy a povodněmi.[3]
Název Dölsach je odvozen od slovanského dolice a znamená malé údolí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1197 kde je uvedena jako Dolischac,[4] do roku 1676 byla obec sídlem původní farnosti. V roce 1938 byl Dölsach spojen s oblastí Iselsberg-Stronach jako správní centrum a po rozdělení v roce 1945 zůstal sídlem dnešní obce.
Osobnosti obce
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Ein Blick auf die Gemeinde Dölsach <70707>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Dölsach. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertales. Příprava vydání Martin Bitschnau, Hannes Obermair, Tiroler Landesmuseen. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner : Tiroler Landesmuseen, 2012. (Tiroler Urkundenbuch). ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 978-3-7030-0485-8. S. 403–404.
Externí odkazy